Až příliš často hledíme na tloušťku knih, které se zrovna chystáme rozečíst. „Tu ne, teď budu potřebovat něco krátkého, nemám přece tolik času a paměti, abych jí vyhradil místo. Ano, to je ona, má necelých 300 stran, to už nějak doklepu.“ Návrat domů je jedna z těch naoko neškodných bichliček, co klamou tloušťkou. Se svými 280 stranami na vás bude působit jako kniha, kterou za pár večerů přečtete a možná na ni i zapomenete. Pak se ale znovu podíváte na obálku a obsah, začnou ve vás hryzat pochybnosti a nakonec uděláte tu šerednou chybu, že ji v momentu zaneprázdnění rozečtete.
Ačkoliv bych vám zde mohla načrtnout pár osudů, jež se v knize budou prolínat, neudělám to. Vše, co potřebujete o této knize vědět, je, že se jedná o plnohodnotnou rodinnou ságu sledující cesty černochů až k jejich kořenům. Dějové linky zde máme dvě. Dvě černošky Effie a Esi, sestry, co byly odděleny a daly vzniknout dvěma novým rodovým liniím. A věřte, že každá z nich bude mít v budoucnu co vyprávět.
Můžete si myslet, že o dějinách černochů, otroctví a osvobození víte všechno. Věřte mi, není tomu tak. Autorka prostřednictvím smyšlených životů nabízí něco, co nenajdete ani v učebnicích a mnohdy ani na internetu. Dokáže šokovat, dokáže rozesmutnit, ba co víc. Přinutí vás se zamyslet. Nad situací jaká byla, je a bude. Nad tím, jak silné mohou být něčí kořeny, kolik jednotlivců muselo krvavě zaplatit za to, co dnes mají černoši a vlastně i my, běloši. A i když na vás něco bude působit lehce neuvěřitelně, budete vědět, že je to pravda.
Co kapitola, to jiný potomek. Effie a Esi zajistily nám čtenářům mnoho rozličných putování, o kterých by se ani zdaleka nedalo tvrdit, že jsou všechny poskládány chronologicky. Autorka se snaží čtenáře nezahltit, nabízet co nejpestřejší škálu postav a životů a zároveň zaujmout. To se jí až překvapivě snadno daří.
Ačkoliv se hrdinové v knize střídají jako ponožky, nemůžete si pomoci a všechny je bezvýhradně zbožňujete a obdivujete. Smutná pravda bohužel je, že čím víc desetiletí ubíhá, tím méně prostoru je jednotlivým postavám věnováno, toť snad jediná výtka. Roztáhnutí děje by mohlo celé dílo ještě více upevnit a i když z pohledu autorky se určitě tato úspornost mohla jevit jako účelová, své spektrum čtenářů by si zase našla.
Označení „světový bestseller“ se dnes pomalu sápe po každé chudince, co zrovna přistane v redakci, Návrat domů si jej však bezpochyby zaslouží. Ačkoliv je autorkou černoška, nepochybuji, že rešerši musela provádět stejně rozsáhlou jako kterýkoliv běloch. Z knihy bylo silně cítit, že má k tématu pevné pouto, což působilo o to více osobitěji a srdečněji. Kniha zraňuje, ničí a hraje na city, aniž by si musela vymýšlet. Uspokojen a obohacen by jí měl být snad každý náročný čtenář. Obzvláště ti, co rádi čtou něco opravdového.
Autor: Věra Škodová