O jednom takovém tajemství vypráví detektivní román českého autora Milana Růžičky s názvem Jedna mrtvola navíc, který vyhrál první místo v letošním ročníku literární soutěže O poklad byzantského kupce a před nedávnem vyšel v nakladatelství Moba v edici Původní česká detektivka.
Román začíná jako čistokrevná detektivka – podivnou smrtí mladé dívky Lenky z Německa, která přijela hledat do Prahy část vlastních rodinných kořenů. Její otec, známý a obávaný lékař, totiž zemřel ještě před jejím narozením za hodně podivných okolností.
Lenčin deník obsahuje několik zašifrovaných poznatků z jejího pátrání a mladý knihkupec Mikuláš a jeho přítelkyně Lucie, kteří se s mrtvou dívkou přátelili, se tak pouštějí po těchto stopách. Velmi brzy ale pocítí, že někomu šlapou na kuří oko, a ten někdo moc touží, aby si rychle přestali hrát na detektivy.
Postupem stránek a odkrýváním kousků přísně hlídané pravdy se ukazuje, že za vším je mnohem víc, a v knize nečeká na čtenáře jen detektivní příběh, ale i silné rodinné drama. Naznačovat jakékoli další střípky by bylo snad až hříchem, protože děj je po velkou část nepředvídatelný, stejně jako jeho aktéři, kteří jednají pod vlivem reálných životních okolností – strachu, režimu, peněz…
Román Jedna mrtvola navíc se odehrává ve dvou časových úrovních – v současnosti roku 2011 a v minulosti roku 1968, resp. 1984. Druhá linka se promítá a doplňuje tu první, ve které Mikuláš a Lucie pátrají na vlastní pěst po okolnostech dvou podivných úmrtí.
Autor vypráví velice příjemným stylem, děj i zápletka působí snadno uvěřitelným dojmem. Minulost díky úsporným popisům dýchá svou dobovou atmosférou, a samotné postavy jsou různorodých a zdařile vyprofilovaných charakterů. Děj má od první stránky příjemný spád a v celém svém průběhu přináší malá, ale důležitá odhalení.
Kostra zápletky i její rozuzlení se dá vytušit v průběhu děje, přesto to nijak neubírá na napětí a čtivosti. Dostat potvrzení od autora, zda jsou ony tipy správné, je nutnost. Milan Růžička navíc dává najevo, že otázka „kdo“ není tou jedinou podstatnou, ale naopak mnohem důležitější je ta „proč“. Čtenář je nucen spojovat jednotlivé události občas sám, autor mu k tomu dává velký prostor, protože nic nevysvětluje polopaticky.
Příběh se stal vítězem literární soutěže zcela zaslouženě. Nechybí mu napětí, spád, dramatické akce i jistý morální přesah.
Vřele doporučuji!
Autor: Eva Šamánková