Detektiv Alex Cross má smůlu – je Štědrý den a on je v kostele. O žádnou smůlu by pochopitelně nešlo, kdyby zde byl se svou rodinou, prohlíželi si vánoční výzdobu a sošky pastýřů, andělů, tří králů a oveček, obklopujících jesličky. Tak tomu ale bohužel není, návštěva kostela nemá s vánoční idylou nic společného, protože je čistě služební. Spolu s kolegou mají za úkol polapit místního zloděje, který vykrádá kostelní pokladničky. Nebude to jistě nic složitého, určitě by se měl vrátit domů včas a oslavit dnešní slavnostní den v rodinném kruhu – vida, tam už kdosi přichází a zkušené zraky policistů ví, že to nemůže být nikdo jiný než „jejich“ poberta. Následuje rutinní zákrok – muž sotva stačí vytáhnout páčidlo a už se zděšeně dává na útěk, pronásledován muži zákona, kteří jej vzápětí chytnou, odvezou na stanici a strčí do cely předběžného zadržení.
Alex Cross tedy vlastně žádnou smůlu nemá. Přichází domů v ještě akceptovatelnou hodinu, právě se zdobí vánoční stromeček, vládne sice trochu nervózní, přesto však jednoznačně sváteční nálada, z rádia zní příjemná hudba, za chvíli začne štědrovečerní hostina a... Zazvonění mobilu. Alex Cross ví, že má dnes pekelnou smůlu...
Americký spisovatel James Patterson v knize Šťastné a veselé rozehrává další z příběhů svého čtenáři tak oblíbeného detektiva, který se tentokrát ujímá obzvlášť nebezpečného případu. I když byl Alex Cross v minulosti již několikrát konfrontován s únosem či zadržováním rukojmí, tentokrát – jak správně tuší – to přece jen bude silnější káva. Co jen toho muže přimělo zabarikádovat se v nádherném domě s celým arzenálem zbraní, především však s rukojmími, mezi nimiž jsou i děti? Proč kromě ujištění, že je připravený tu spolu se svými zajatci zemřít, vůbec nekomunikuje s policií, která dům obklíčila?
Situace se ale pomalu mění – dá-li se to tedy takto říci – k lepšímu, únosce se přece jen rozhoduje navázat kontakt s policisty a je to Alex Cross, kdo si tento nebezpečný úkol bere za svůj a vydává se do domu, aby si vyslechl obžalobu i obhajobu zároveň. Po zuby ozbrojený muž cítí potřebu svůj čin ospravedlnit a také obžalovat ty, kdo jej k němu dohnali, a tak detektiv naslouchá vyprávění o šťastném rodinném životě, náhle zničeném manželčinou nevěrou. Únoscem je zoufalý, psychicky zničený muž, který nemá co ztratit, protože už nic nemá...
Karty – myslím teď ty literární – jsou tedy rozdány celkem standardně a většina jiných spisovatelů by z této jednoduché konstelace sotva dokázala vytvořit něco víc než „normální“ detektivku. Ne tak James Patterson. Americký autor tu znovu dokazuje, proč zaujímá čelné místo mezi současnými „detektivkáři“, když se po literární stránce brilantně a té kriminalistické nanejvýš věrohodně zaměřuje na jemnosti typu navazování kontaktu s pachatelem, získání si jeho důvěry, vytvoření psychologického profilu a následné vypracování optimální strategie pro osvobození zadržovaných. Jeho Alex Cross je typem detektiva, v němž se takříkajíc spojují prvky staré i nové kriminalistické školy – kromě tradičních postupů se nebojí improvizovat, hodně dá na intuici, za samozřejmost považuje osobní statečnost, aniž by si přitom hrál na supermana a vůbec je sympaťákem, kterého si nelze neoblíbit.
Téma únosu, resp. záchrana rukojmí poskytuje, jak již bylo řečeno, poměrně malý prostor pro rozvinutí plnohodnotného příběhu, takže pokušení „natahovat“ děj a prokládat ho nejrůznějšími odbočkami, ne vždy ladícími s hlavní linií, je značné. Musel se s ním vyrovnávat i James Patterson a pokud někde vidím určitou slabinu jeho knihy, pak je to právě zde. Tím samozřejmě nechci říct, že byla nějakým zásadním způsobem narušena dějová kontinuita, na druhou stranu je ale zřejmé, že ve vyprávění o 109 kapitolách, rozdělených do tří větších oddílů, tyto na sebe nenavazují vždy úplně hladce. Občasné „zaskřípání“ naštěstí není takového rázu, aby celkový dojem z knihy nebyl jednoznačně kladný.
Čtenáři, kteří si Jamese Pattersona již dříve oblíbili, si jistě tuto knížku přidají do své sbírky detektivních případů jeho dnes už takřka kultovního literárního hrdiny. Ti ostatní pak budou určitě příjemně překvapeni, neboť Šťastné a veselé jsou detektivkou nejen dobře napsanou a napínavou, ale i originální a poučnou.
Autor: Jan Hofírek
