Každý z nás aspoň jednou v životě miloval někoho úžasného, nádherného, neuvěřitelného (a jestli ne, tak vás lituju). Ten „někdo“, zdá se, žil svůj život mnohem odvážněji, dravěji, drzeji a plněji než my. A bez ohledu na to, jestli nám ta úžasná bytost lásku opětovala, či ne, setkání s ní nás změnilo. Díky takovým láskám získává náš svět jinou perspektivu, je širší, větší, má víc barev. Ale jak žít v tom velkém světě, který se změnil kvůli někomu, kdo se v něm zdržel jen chviličku?
„Vzpomínky jsou jako vlci. Nemůžeš je zavřít a čekat, že tě nechají být.“
V Paříží, v ulici Montagnard č. 27, v bytě pana Perdua je pokoj, do kterého nikdo nevešel už 21 let. Před dveřmi do Levandulového pokoje stojí dokonce knihovna a je plná knih. V tom pokoji zavřel své mládí, lásku, sny i vzpomínky a taky jeden stůl, kvůli kterému to všechno začalo. A bylo by to tak už navždy, kdyby nová podnájemnice – uplakaná opuštěná žena – nepotřebovala jakýkoliv nepotřebný kus nábytku, aby si měla v novém domově vůbec na co sednout. A soucitný Perdu se rozhodl pomoct a po desítkách let odsunul knihovnu...
Pojďme si říct něco víc o panu Perduovi. Víte, on prodává knihy. Ale ještě, než protočíte oči, on neprodává knihy jako kdekdo, kdo si otevře nějaký obchod. Perdu je majitelem plovoucího knihkupectví. Knihy nabízí na upravené lodi a ta kotví na Seině. To už má jinou atmosféru, co říkáte? Taky má kupce, kteří za ním rádi chodí a šíří dál zvěsti o neobyčejném knihkupectví a majiteli, který má zvláštní schopnosti. Během několika minut s vámi přesně vycítí, co vás trápí a pojmenuje pocity, které vám nedají spát a co víc, najde ve svých knihách, jak je vyléčit. Jeho knihkupectví se na léčení neduhů specializuje. Je jen jedna osoba, která tvrdohlavě vzdoruje všem jeho léčitelským pokusům. Jinak tráví čas ve společnosti knih a dvou koček a je to úplně obyčejný padesátník.
„Nemůžeme nikoho přinutit, aby nás miloval. Není na to žádný recept. Existuje jen láska, ta na nás působí a my s tím nemůžeme nic dělat.“
Když za ním nová nájemnice přijde s tím, že ve stole, který ji daroval, našla starý dopis, Perdu cítí, jak jeho ochranná zeď, za kterou se před lety schoval, začíná mít praskliny. Dopis. Ten dopis, který si kdysi odmítl přečíst. Ten dopis, na který dokázal zapomenout. Ale nikdy neodkázal zapomenout na lásku a vztek, na zklamáni, na smutek a na tu nejúžasnější část svého života. Nemohl to všechno unést. A teď je tu ten dopis. A konečně přišel den, kdy ho otevřel a pak otevřel i Levandulový pokoj. A vyvstává mnoho otázek a on bude muset jet na lov na odpovědi.
Ale na takový lov nebude muset jet sám. Nečekaně mu bude dělat společnost mladý spisovatel a samozřejmě jeho dvě kočky. Na cestě najdou hodně nepředvídatelných zážitků, odpovědi, po kterých toužili, a hlavně – uzdravení.
„Před ním byl svět, za ním život, který neměl rád. Najednou se znovu cítil jako kluk, jakým kdysi byl.“
-ice-
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.