Přejít po vodě suchou nohou, lámat kámen hvízdáním, rozmlouvat s anděly a se sochami svatých – to všechno jsou pro obyvatele zapadlého městečka Svatý Jiří naprosto běžné věci. Na začátku 20. století žijí úplně odtrženě od světa, ale začínají pomalu tušit, že se přiblížila doba velkých technických zázraků, které nahradí ty jejich tradiční. Do městečka se vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník pomáhá sousedům připravit se na nastávající převratné změny. Současně soupeří s mladším bratrem Tomášem o přízeň krásné a dočasně němé Julie, kterou Tomáš našel před pár lety polomrtvou v lese. Nebývalé vzrušení přinese také správní kontrola z hlavního města, před níž je třeba některé věci, včetně dosud fungujících zázraků, utajit. Všichni se v roce 1904 těší na skvělé nové století, v němž bude všechno krásné a šťastné i bez kouzel. Vše tak, jak to má být.
Román s nápaditě využitými prvky magického realismu odkazuje na velká vyprávění minulosti od Odyssea přes Dona Quijota po Tristrama Shandyho.
Modré maso, mraky násilí, jedna docela obyčejná holka a čtyři zběsilé epizody jejího života v neúprosném světě, který nás možná čeká. V roce 2014 na sebe pořádají teenagerky hon po brdském lese. O pět let později se ze střetu dětských gangů a skejťáků na Letenské pláni vyklube možná největší pouliční bitka v historii města. V roce 2023 se milostný vztah dvou holek zvolna proměňuje v duel na život a na smrt. A konečně v roce 2031 svádí hrdinka boj s žíznivými zvířaty ve vyprahlém městě.
Lover/Fighter sleduje nejen historii šíření nové, nepředvídatelné látky získávané z masa papoušků, ale především vypráví příběh o dětství a mládí ve světě, kde si jdou lidé bez přestání nemilosrdně po krku.
Jádro sbírky Ahava – hebrejsky Ahava znamená prostě Láska – napsal Tomáš Tomášek v době covidové epidemie v letech 2020–2021 a její vydání mělo následovat po knížce Hládkov, která vznikla ve stejné době. Zatímco Hládkov čerpá především ze vzpomínek a evokuje zaniklý svět autorova dětství, prožitého v pražských Střešovicích v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století, Ahava je sbírkou promlouvající ze současnosti, teď, od člověka k člověku.
Ačkoli většinu z téměř stovky básní bychom mohli bez váhání označit jako přírodní lyriku, za jejich obrazností vystupuje zřetelně záměr vypovědět svou životní zkušenost, a to v podobě bilance, syntézy a hlavně odkazu, vyznání: vyznání víry. (Lze říci zřetelně; když se v souvislosti s přírodní lyrikou někdy mluví o jinotajích, je totiž třeba vycházet nikoli ze slovesa tajit a jeho významu utajovat, skrývat, nýbrž ze zvratného tajit se, tj. tkvět a prostírat se, a tedy být disponován k tomu tanout, vyvstávat; objevovat se a být objevován.) F
ormálně jsou to básně využívající minimalistických výrazových prostředků, verš tvoří nezřídka jedno slovo a celou báseň někdy i jen čtyři verše; nejdelší jich má čtrnáct. Šetřit slovy je jistě jednou z hlavních premis Tomáškovy poezie. Což může vést k tomu, že apel, který je do ní jemně a pečlivě vetkán a vychází z otevřenosti – což znamená na druhé straně také nárok na otevřenost čtenářovu –, zůstane nerozpoznán. Kdo jej však jednou v básních Tomáše Tomáška zaslechl, pro toho se stal již navždy nezapomenutelným.
Monumentální i bizarní, obrazová i naučná kniha nevšedního výtvarníka Miroslava Huptycha.
Stovky dobových ilustrací, více než tisíc normostran záznamů, popisů a svědectví, ale hlavně více než padesát dvoustranných autorských koláží.
Po projektu Labyrint světa a ráj srdce (oceněno Magnesií Literou za nakladatelský počin roku), je tady další ambiciózní projekt s nemenší výtvarnou, a ještě větší obsahovou hodnotou.
Po ilustrování knihy J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce oceněné Magnesií Literou za nakladatelský počin roku (vydal Práh, 2019) přichází Miroslav Huptych s dalším pozoruhodným dílem. Díky své celoživotní zálibě v archivaci dobových rytin, ale také zápisků a zajímavostí z četby dal dohromady téměř tisíc normostran svědectví, více či méně věrohodných, o zvycích různých národů světa. Nejedná se o etnografický výběr, spíše o neuvěřitelně pestrou mozaiku citací, která vypovídá mimo jiné také o samotných pozorovatelích. Svědčí nejen o dávných zvyklostech, magii a archetypální moudrosti, ale často také o nebývalé krutosti a útlaku mocných. S ohledem na současný stav světa se pak dá říct, že výběr citací obnažuje temné stránky lidského chování a ukazuje, na jakých základech stojí současná civilizace.
Nechte se touto knihou inspirovat, hledejte v ní poučení a těšte se z bohatého ilustračního doprovodu, jímž autor vybraná svědectví obohatil a posunul do roviny psychologicko-magicko-umělecké.
Usedlost se odehrává na jednom místě, ale v různých dobách. Začíná v současnosti – žena, která odlehlé rodinné stavení s pozemky právě zdědila, k nim nemá příliš silný vztah, připadá si tam cizí. Ale jak chodí po vsi a zařizuje vše potřebné, na každém kroku ji někdo poznává. Jako by ji poznávala snad i samotná země. Pochází zkrátka odsud, z místa, kam v 17. století přišel vysloužilý voják Matts, založil první políčko a svázal svůj život se zdejšími tajemnými lesy a močály.
Přes čtyři století sledujeme osudy jedné rodiny na jednom místě, ale není to tradiční kronika – Usedlost mluví mnoha hlasy, každý je naprosto originální, má svůj rytmus a poetiku. A nevyprávějí jen lidé: stejnou důležitost může mít i chleba, kámen, ptáci nebo rostliny. Kořeny lidí a lesa se proplétají v hlubinách země.
Román připomíná, odkud jsme přišli, a vybízí k úvahám o tom, co po sobě zanecháme budoucím pokolením.
Usedlost, první román Marii Turtschaninoff pro dospělé, byl oceněn prestižní švédskou literární cenou YLE 2022. Tato cena je každoročně udělována nejlepší finsko-švédské knize roku v rámci Helsinského knižního veletrhu a je považována za jedno z nejvýznamnějších ocenění pro finsko-švédské autory.
Vychází ve 20 jazycích!
Vydání knihy podpořila nadace FILI - Finnish Literature Exchange.
Na přelomu patnáctého a šestnáctého století je ve Florencii upálen dominikánský mnich, fanatický kazatel Girolamo Savonarola. Město vstává z popela a kněžna Vasariová si konečně může beze strachu připnout na krk přepychový zlatý šperk, strom poznání dobra a zla, osázený drahokamy.
Touha lidí po zlatě je nenasytitelná, a tak se šperk stává netradičním hlavním hrdinou románu, spojnicí rozmanitých osudů napříč Evropou různých epoch. Klenot zamíří k židovskému zlatníkovi do Benátek, putuje do Vídně, Krakova, do carského Ruska v době Kateřiny Veliké a dál severní Evropou až na Solovecké ostrovy za sovětské éry. Zlato mění svůj tvar, a přesto zůstává čímsi trvalým, nesmrtelným, co nikdo nemůže a nebude vlastnit navždy. V jeho lesku se odrážejí obnažené lidské vášně, chtíč, krutost, proradnost, úskoky a faleš, ale na druhé straně i čistá láska, velkorysost nebo dobrosrdečnost.
Bravurně vystavěný román je komplexním obrazem lidských povah, rozličných a proměnlivých, a přitom v mnohém tolik podobných.
Působivý rodinný román o lidech, kteří nedokážou žít v přítomnosti, protože neznají svou minulost
Hüseyin pracoval třicet let v Německu a konečně si může splnit svůj sen — koupit si byt v Istanbulu. Jenže ještě téhož dne, kdy se do bytu nastěhuje, umírá na infarkt. Z Německa přijede na pohřeb jeho manželka a čtyři dospělé děti, avšak vedle smutku se v nich začnou ozývat i nezhojené rány a na povrch vyplouvají dávno skrývaná tajemství.
Velký rodinný román Fatmy Aydemirové vypráví příběh německo-kurdské rodiny z pohledu jejích jednotlivých členů — šesti velmi odlišných lidí, kteří jsou příbuzní jen shodou okolností. Všichni mají svá trápení, tajemství, touhy a zranění. Spojuje je však pocit, že je v Hüseyinově bytě kdosi sleduje.
V románu Džinové hledá Fatma Aydemirová odpovědi na otázky, co je to rodina, zda jsme schopni si navzájem odpustit a kým vlastně jsme. V neposlední řadě je to něžný a zároveň citlivě napsaný příběh o osudech statisíců tureckých emigrantů, kteří v šedesátých letech přišli do Německa za lepším životem.
Hrdinou magického příběhu je spisovatel Viktor, kterému se nedaří dokončit nejnovější román. Uvízne totiž během pandemie v malém bytě se svým autistickým synem Ámosem. Rozepíše proto nový příběh, v němž se s Ámosem vydává na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Viktor doufá, že během ní nalezne se synem společnou řeč a lépe jeden druhého pochopí. Jenže nejdřív bude muset přijít na to, co je s oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. Klíč k řešení se totiž ukrývá právě v ní. Zatím se však oba propadají do dalších a dalších vrstev města, setkávají se se záhadným Lišcem i stvořením zvaným kušík a v patách jim jsou hlídací psi i radikální antiokulisté. Viktor tak zjistí, jakou zodpovědnost na sebe bereme, když se druhým pokoušíme zprostředkovat něčí příběh.
Lukáš Vavrečka román koncipoval jako poetické autofikční vyprávění chlapci, k němuž běžnými prostředky nelze proniknout. Meziměsta jsou knihou o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás.
Alfréd Perkins má zdánlivě všechno. Peníze, mladou milenku a především úspěšný podnik, s nímž na sklonku devatenáctého století kočuje Evropou, aby publiku předvedl vousatou ženu, siamská dvojčata, obra nebo trpaslíky. Jednoho dne Perkinse navštíví Leopold Higgs, jeho starý známý, a nabídne mu, aby společně založili zábavní park v Čechách. Perkins souhlasí, aniž by tušil, jaké důsledky bude toto rozhodnutí mít nejen pro něj, ale i pro jeho svěřence.
O téměř sto třicet let později přijíždí na místo bývalého zábavního parku doktor historie Benedikt Knesl se svojí praktikantkou Klárou, aby pomohli policii s nevšedním případem. Ve zpustlém a opuštěném areálu se totiž našla kostra s prostřelenou lebkou…
„Funkce váží víc než argument!“ – To ví každý, kdo se pohybuje ve světě diplomacie a je realista. A já jsem jenom rád, že si jedna z těchto věčných pravd našla cestu i do románu, navíc napsaného o mně samém. Je skvělé, když vaše celoživotní práce přinese takovéto výsledky!
Satirický román s detektivními i psychologickými prvky vykresluje způsob uvažování mocných lidí, kteří se ve svém úsilí vždy soustředí především sami na sebe. Tragická událost na zahraničním velvyslanectví přinutí českého velvyslance vést rozhovor s psycholožkou. Vedoucí diplomat si ovšem nedá vzít příležitost, aby před mladou ženou neobhájil nejen svou nevinu, ale také svůj způsob vidění světa. Třebaže nedlouho před vyšetřovanými událostmi začala ruská invaze na Ukrajinu, projevuje svérázné pochopení pro ruskou perspektivu i způsob prosazování ruských zájmů za pomocí zvláštních služeb. Román tak nabízí nezvykle otevřený vhled do diplomatického prostředí i duše stárnoucího, tragikomického seladona.