Česká společnost prochází řadou změn, k nejzávažnějším patří její stárnutí jako důsledek demografických a společenských procesů. Člověku bylo od počátku 20. století přidáno třicet let života. To je ovšem pouze vnější ukazatel. Co se však děje uvnitř prodlouženého stáří? Mění se kvalita života seniorů? Ovlivňuje proměna obsahu stáří a sociální pozice seniorů i samotnou společnost? Na tyto a další otázky hledali doc. PhDr. Petr Sak, CSc., a Mgr. Karolína Kolesárová odpovědi v sedmnácti empirických výzkumech a analytických studiích realizovaných v rámci grantu MŠMT ČR "Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů".
Získané poznatky se staly podkladem pro napsaní knihy o stáří a seniorech ze sociologického pohledu. Čtenář zde najde teoretické analýzy klíčových kategorií i zcela konkrétní empirické poznatky o životě současných seniorů. Autoři se věnují obecně sociální skupině seniorů, životní fázi stáří, ale osou analýz je konkrétní generace dnešních seniorů, která se na základě analýz ukázala jako historicky zcela ojedinělá. Generace narozená před druhou světovou válkou je nejvýraznějším objektem společenských změn probíhajících už od poloviny 19. století. K nejvýznamnějším změnám došlo právě za jejího života. Autoři na základě konkrétních dat a analýz popírají dobové mediální mýty politiků o stáří jako "pokaženém mládí", které zatěžuje společnost. Naopak ukazují na potenciál stáří jako vrcholu života. Empiricky dokládají nepřipravenost státu na stárnutí společnosti i pozitivní přínos přechodu na dlouhověkou společnost.