Vlk samotář je psychologický román Jodi Picoultové, který se dotýká mnoha citlivých témat v lidském životě.
Vlk samotář, tak by se mohlo říkat Luku Warrenovi. Kdysi dávno odešel od rodiny, od své ženy a dvou dětí. Celý svůj život zasvětil studiu vlků. Pozoroval jejich chování, způsoby, rozdělení ve smečce. Sledoval, jak spolu vycházejí a jaké mají vztahy. Dokonce nějakou dobu žil s vlčí smečkou. Vlci se stali jeho rodinou, se svou lidskou rodinou žít nedokázal. Jeho děti mezitím vyrostly a dospěly. Bylo pro ně těžké uvažovat o Lukovi jako o otci, když s ním nevyrůstali. Nežil s nimi, přesto zůstal jejich tátou.
Když volně žijící vlk vycítí, že brzy zemře a pro svou smečku není přínosem, ale zátěží, odejde. Nenápadně se vykrade od spící smečky a odejde zemřít do divočiny, sám. Tak si zachová svou tvář i hrdost a rozhodnutí, jak a kdy zemře, je jen na něm. Lidé tuto vlastnost a často ani možnost nemají. A tak se stane, že vlk samotář Luke upadne po dopravní nehodě do komatu. U lůžka se sejdou jeho dospělé děti, které jsou Lukovi de facto cizí. Musí rozhodnout, jestli nechat odpojit přístroje a dovolit Lukovi zemřít nebo ho naopak udržovat naživu za tu cenu, že bude připojen na přístrojích. Jak by se rozhodl ten cizí muž, který bezmocně leží na lůžku? Ten cizí muž, o němž ví, že je jejich otcem. Na takové otázky není lehké najít odpovědi a podobné konfrontace mohou hodně bolet. Ale odpovědi budou Edward s Carou brzy muset najít...
