Známá pravda „pokud chcete vést ostatní, tak se nejdříve musíte naučit vést sám sebe (Adair, 2009) vyjadřuje podstatu toho, že sebeřízení je základem jakékoliv manažerské nebo lídrovské činnosti.

Publikace Sebeřízení vedoucího pracovníka ve školství reaguje na současnou situaci ve školství, kdy si ředitelé volí své další pracovní směřování. Autorky v ní představují nástroje rozhodování, které mohou ředitelé využít při volbě své cesty.

Text je kombinací teoretických východisek a reflexe současné praxe. První kapitola je zaměřená na vysvětlení významu sebepoznání pro efektivní práci ředitele školy, druhá je pak zamyšlením nad základní otázkou, co je čas a jak ho využít ve prospěch plnění dlouhodobých a krátkodobých cílů ředitelů škol. Třetí kapitola se věnuje zejména problematice syndromu vyhoření v návaznosti na vliv stresu.