Na začátku byl malý kluk rostoucí pro polepšovnu – Louis Zamperini, syn italských emigrantů. Naštěstí ho uchvátilo běhání. Z rváče a zlodějíčka se stal nadějný běžec, který to roku 1936 dotáhl až na olympiádu v Berlíně. Zdálo se, že Louise čeká hvězdná kariéra vrcholového sportovce, jeho plány však překazila válka.

Narukoval k americkému letectvu a jako bombometčík absolvoval mnoho úspěšných letů, než se jednoho osudného květnového dne roku 1943 jeho letoun zřítil do Tichého oceánu. Z deseti členů osádky se zachránili jen tři a přes čtyřicet dnů bojovali o přežití v malém člunu uprostřed nekonečné vodní plochy. Jen díky obrovské houževnatosti a schopnosti poradit si ve zdánlivě beznadějných situacích dokázal Louis překonat kruté strádání, hlad a žízeň, věčné útoky žraloků i ostřelování z nepřátelského bombardéru. Netušil, že ještě horší chvíle ho teprve čekají. Když konečně spatřili pevninu, padli do zajetí Japonců.

Dva roky prožil v japonských zajateckých táborech, trýzněn hladem, otrockou prací i nelidskými dozorci. Přežil i zajetí, ale z války se vrátil zraněný na těle i na duchu. Muka válečných vzpomínek a nenávisti byla tak strašlivá, že svůj vztek začal utápět v alkoholu. Přece jen se však dokázal vzchopit a najít cestu k odpuštění.

Laura Hillenbrandová vtělila do Zamperiniho románové biografie kus válečné historie. Podařilo se jí z historických faktů vytvořit nádherný dobrodružný příběh, jenž podává mimořádné svědectví o nezlomnosti lidského ducha.