Hrdina románu Raimund Gregorius je profesorem starých jazyků na gymnáziu v Bernu. Starší pán se svými návyky a zaběhlými rituály, od kterého nikdo nečeká, že by mohl svůj život ještě nějak změnit. Jednoho rána se však na mostě setká s tajuplnou ženou, jež stojí na zábradlí a trhá na malé kousíčky do řeky jakýsi dopis… žena je pro celý příběh zdánlivě nedůležitá, ale díky ní vše začíná – ve chvíli, kdy na profesorovu zvědavou otázku, jaká že je její rodná řeč, odpoví portugues. Melodie tohoto jediného slova vzbudí v Gregoriovi podivnou touhu…

Další události běží v rychlém sledu. Do rukou se mu dostane kniha lékaře z Lisabonu, útlý svazek myšlenek a úvah. Gregoria zcela uchvátí a po pár přečtených kapitolách dojde k zásadním rozhodnutí: následujícího dne za svítání vyrazí přes Ženevu a Paříž „nočním vlakem do Lisabonu“. Uniká tak každodenní rutině, zříká se závazků a vydává se pátrat po portugalském spisovateli, který bojoval proti Salazarově diktatuře a jehož myšlenky mu nedají spát. Kniha vypráví především o tom, že vždycky můžeme změnit svůj život, pokud máme pocit, že je to právě teď správné rozhodnutí a že ho změnit můžeme, i když ten pocit nemáme. Že i velmi konzervativní člověk je s to dělat „bláznivé“ věci a že pro svoje jednání nemusí mít vždy racionální důvod.