Soubor povídek Tři slepé myšky nabízí čtenářům texty, jejichž vydání bránila řada okolností – a také Agatha Christie sama. Titulní příběh, jejž Christie přepracovala do podoby divadelní hry Past na myši, nejdéle uváděného představení na světě (v Londýně se hraje od roku 1952 do současnosti), nesmí podle autorčina zákazu vyjít ve Velké Británii, dokud bude Past na myši v repertoáru anglických divadel (aby nebyla vyzrazena zápletka). Novela Greenshoreská kratochvíle, kterou Christie nakonec rozšířila na román Hra na vraždu, byla v době svého vzniku příliš dlouhá na časopisecké vydání a příliš krátká na knihu. A trojici textů Únos Kerbera (jiná verze povídky než ta publikovaná v Herkulovských úkolech pro Hercula Poirota), Příhoda s míčkem pro psa (se shodnou zápletkou jako román Němý svědek, nicméně odlišným pachatelem a vysvětlením) a Případ domovníkovy manželky (podstatně rozdílný oproti Případu domovnice ze souboru Poslední případy slečny Marplové) odhalil archivář John Curran v desítkách zápisníků královny zločinu až bezmála čtvrt století po její smrti.