Dílo obsahuje souhrn nejdůležitějších poznatků
evropských vědeckých osobností
nové školy inspirovaných Lombrosovým
revolučním opusem Člověk - zločinec.
V první části autor představuje nové objevy
na poli antropologie, anatomie a duševních
nemocí zločinných mužů a žen. Druhá část je
souborem pojednání v oblasti trestně právní,
zabývá se povahou zločince a možnostmi,
jak rozlišit zločince ještě schopné nápravy
a duševně nemocné od vrozených zločinných
typů. Ve třetí, nejobsažnější části díla, posuzuje
Lombroso zločinnost jako sociologický problém,
zabývá se etiologií příčin jeho nárůstu.
Zkoumá chování, tělesné funkce, tetování
zločinců i palimpsesty na vězeňských zdech,
hodnotí výsledky nápravy v jednotlivých typech
zařízení, propaguje systémy alternativní
ke stávajícím celulárním vězením.