Román lze považovat za svědectví o soudobé generaci třicátníků a čtyřicátníků a době, v níž žijí.

Viktor má hezkou ženu, dobrou práci, čeká první dítě, ale přesto mu něco chybí. Jeho život je spřízněn s dobovým stereotypem filmových či literárních hrdinů, kteří jen opakují, co všichni víme a známe. Je utkán z klišé. Je jejich oslavou. Vše se změní ve chvíli, kdy se zastaví před divadlem v pražské ulici Ve Smečkách a poté vykročí na Václavské náměstí… Přibilova próza osciluje mezi politickým thrillerem z novinářského prostředí, které přesně popisuje a mezi řádky analyzuje, a filozofickým a společenskokritickým románem.