Albrecht Wellmer patří k mladší generaci tzv. frankfurtské školy; spis K dialektice moderny a postmoderny je jeho nejvýznamnějším dílem: na pozadí hlavních tezí moderny (s odkazy především k Adornovi), s ohledem na některé základní teze postmoderního myšlení (zejména J.-F. Lyotarda), staví Wellmer proti totalizujícímu pojmu rozumu v moderně pojetí rozumu jako pole spolupřítomných a spolupůsobících dílčích racionalit, jako dialektické sítě rozumových diskursivních forem.