Kniha Jenom vítr je souborem 13 povídek, většinou laděných lyricko-humorně. Jejich humor může nést lehce černý odstín (Zlatý král) či přecházet v satiru (Cvičný materiál). Někdy je převážen dramatickým obsahem (Nejkrásnější měsíc, Jenom vítr) nebo ustupuje lyrice (Polárka). Děj povídek je většinou zasazen do žhavé současnosti, i když někdy se mezi hrdiny z masa a krve proplétají například antičtí bohové. Nechybí zde ani hlasy z „jiné“ reality (sociální horror Nebezpečný odpad, Předvánoční či fantasy balada Most z pavučin, která se našeho světa dotýká jen lehce). Společným motivem je láska, ať už v podobě hlubokého citu, lásky k životu jako takovému (To třetí), přelétavých vzplanutí, blouznění či patologického vztahu k neživým objektům (Pod jižním křížem). V mnoha povídkách se také ozývá věčný dialog pravdy a lži. Ne vždy je jasné, která je která (Soukromý učitel), pokaždé je však nesnadné odhalit sám sebe (Dvanáctý spolužák). Povídka Zatmění slunce získala třetí místo v humorné soutěži Řehečská slepice a zkrácená verze povídky Cvičný materiál dokonce místo první.