Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse, proslulého francouzského spisovatele a filozofa, názorově spjatého s existencialismem.

Pokoutní advokát Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni - a jako "člověk revolutující" nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá víru Boha ani v budoucnost, která by mu dala rozhřešení.

"Mytický" ráz předešlých románů nahradil Camus v Pádu dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout "lež, což je rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka".