Začali s tím staří Řekové, kteří si schovávali tajné zprávy do vlasů. V šestnáctém století pak skotská královna Marie Stuartovna ztratila hlavu kvůli tomu, že rozlouskli její šifru. Dnes dokážou počítače vytvořit takové šifry, které žádný člověk nerozlouskne. Přesto však existují klíče, s jejichž pomocí lze luštit tajné zprávy. Ale patří mazané kódy vůbec do vědy? Rozhodně ano, protože dobře sestavená šifrovaná zpráva se podobá DNA nebo dokonalému ekosystému člověkem nedotčené krajiny. Konec konců, vždyť si můžete sami vyzkoušet, jestli máte na kódy talent.