Na 131 stranách osudy hradu a jeho pánů od počátku do dnešních dnů, 121 fotografií, 2 kresby a 7 fotorekonstrukcí s podobou v minulosti, příběhy, jež se k hradu váží, půdorys s popisky, situace a seznam všech majitelů.
Po Pražském hradu „nejkrálovštější“, po Českém Krumlovu největší; pro cimbuří a věže „nejhradovější“, pro lesy nejmalebnější, pro fotogeničnost nejkrásnější, pro už knížecí založení nejstarší - kolik připodobnění bude mít tento „hrad hradů“ sotva stačíme odchytit od těch, kteří ho už navštívili a svěřili se se svými dojmy. Je to přirozené, Křivoklát je po staletích svého rozháraného osudu mezi českými hrady objektem přešťastným - blízko hlavního města, uprostřed nádherné přírody a generacemi kultivovaného Křivoklátska se vším, co má mít. Dlouhou a nesmírně zajímavou minulostí, se snadnou dostupností, s nekonečnou zelení, úhledným a pohostinným podhradím, řekou, čistým ovzduším a budeme-li mít i trochu štěstí při jeho návštěvě, i s modrým blankytem, po němž „bělavé páry hynou“…
Křivoklát i s blízkým okolím a prohlídkou všech okruhů a s procházkami po chodníčcích i udržovaných stezkách je (dejme tomu pro Pražany nebo Plzeňany) na celodenní výlet autem nebo vlakem. Zajistíme-li si ubytování, následující den můžeme na okolní zajímavosti - třeba do pověstného křivoklátského polesí, na Zbečno, do Městečka a dále, k prezidentovým Lánům. V Rakovníku je řada pozoruhodností (nejznatelnější je středověká brána ve věži), ale i hrady, totiž jejich zříceniny. Nejblíže jsou Jenčov a (bohužel nepřístupné) Jivno, dále Týřov, skvostný Krakovec, královský Nižbor, památný Beroun, starý Tetín a pravěké Stradonice… Těch památek je více, patří k nim i zámky a zámečky, které - byť nejsou přístupné - stojí za zhlédnutí třeba jen při procházce: Obora (Leontýn), Slabce, Králův Dvůr, Svatý Jan pod Skalou - a málem bychom při tom výčtu pozapomněli na briliant mezi hrady, Karlův Karlštejn…