Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě. V kapitole o ní je podrobně popsáno setkání spojeneckých vojsk na Labi i první setkání US Army s Rudou armádou na českém území. 6. května 1945 projelo bez zvláštního odporu bojové uskupení CCB ze 16. US obrněné divize od bavorského Weidhausu / českého Rozvadova, kde předtím probíhaly bojové operace, až na hlavní plzeňské náměstí. Útok dále na Prahu se ale nekonal. Divize se společně s 2. US pěší divizí (Indianhead) pak rozmístila na demarkační linii východně od Plzně, v prostoru města Rokycany a okolí, kde došlo k zatčení válečného zločince K.H. Franka. Za 3 dny poté na demarkační linii dorazily první jednotky Rudé armády.
16. US obrněné divize se vylodila na evropském kontinentu teprve v únoru 1945. Bojové zkušenosti sbírala její 23. jízdní průzkumná skupina na přelomu dubna a května při bojích v sestavě 86. US pěší divize (Black Hawks) proti německé divizi Waffen SS „Niebelungen“.
Krátce po osvobození Plzně musela 23. jízdní průzkumná skupina v boji zasahovat nedaleko Plzně, u Spáleného Poříč, proti nepříteli, který se nehodlal vzdát. Tato jízdní skupina podnikla také známou misi do Lázní Velichovky s rozkazem pro velitele německé skupiny armád Mitte, polního maršála Schörnera, ke kapitulaci.
Divize se potom rozmístila na celém území západních Čech, kde se podílela na organizaci a správě zajateckých táborů poskytovala humanitární pomoc osvobozeným spojeneckým zajatcům a vězňům koncentračních táborů a také pomáhala při rekonstrukci válkou zničené infrastruktury. Do USA se vrátila v listopadu 1945.
