Krátká novela jednoho z nejvýznamnějších současných slovenských prozaiků (1941 – 2020) představuje lehce ironický příběh pubertálního jinocha za trest přesazeného z vídeňského do prešpurského (bratislavského) gymnázia. Ve Vilikovského vyprávění ožívají již dávno neexistující bratislavská zákoutí plná pokušení a erotických výzev, jako byla vyhlášená Vydrica. Především se ale před námi otevírá svět dospívajícího jinocha, připomínajícího třeba chovance Törlesse ze slavné novely Roberta Musila – ten žije ovšem ve světě nepoměrně nevlídnějším než Vilikovského Andreas Pohl. Pavel Vilikovský ve svých románech otevíral nejen tragické temnoty lidských charakterů, končící v osidlech komunistické tajné policie (Vlastný životopis zla, Príbeh ozajstného člověka), smutek z vytrácející se lásky vinou nemoci (Letmý sneh), ale také ironicky odlehčené průhledy do hříšných lidských duší, jako je právě novela Silberputzen.