Země literatury (Editions du Seuil 2002) mapující na půdorysu dějin Francie a francouzské literatury obecný vztah literatury a moci vzbudila ihned po svém vydání velký ohlas. Lepape ve čtyřiceti čtyřech kapitolách vypráví o Francii jako o zemi, která vždy pěstovala vášnivý zájem o literaturu a svůj jazyk, ukazuje ji jako zemi, kde změny pravopisu jsou předmětem parlamentních debat, kde je literatura nerozlučnou součástí národní identity. Nejde tedy o dějiny francouzské literatury, spíše vypráví příběhy, v nichž se literatura prolíná s politickou mocí.