Jedno z posledních autorových děl v češtině dosud nepřeložených. Román Penzista (jakkoli jde o fragment) patří mezi Dürrenmattova významná díla a zapadá do linie próz s detektivní tematikou zpochybňující fenomén justice a relativizující otázku viny a trestu. Autor jej začal psát při své cestě po Severní a Střední Americe, v prosinci 1969 v Portoriku. Komisař bernské kantonální policie Gottlieb Höchstettler odchází do penze. Zřejmě by se stal velitelem, ale nadřízeným připadalo vždy podivné, že je muž zákona celkem sedmkrát rozvedený. Komisař se za svou zaraženou kariéru specifickým způsobem pomstil: nechával na svobodě zločince, které mohl snadno usvědčit, ale neusvědčil a vzhledem k děravým světským zákonům je nezavřel. Po odchodu do penze jednoho po druhém navštěvuje a zpětně jim dokazuje, s jakým přehledem je mohl dostat za mříže. Detektivní román se mění v ironickou grotesku ve chvíli, kdy Höchstettler se dvěma zlodějíčky Kellerem a Fellerem rekonstuuje jejich někdejší případ a radí jim, jak dále postupovat, aby je příště nikdo nechytil. Nakonec jdou do zaručeného vloupání všichni společně. Román autor nedokončil. Ve svazku publikujeme i "možný konec" díla z pera švýcarského prozaika Urse Widmera a doslov teoretika Petera Rüediho.