Dramatický příběh mladého manželského páru, Mabel a Olivera Brandových, začíná v prvním desetiletí 21. století. Oliver, vysoce postavený činovník anglického politického života, s napětím pozoruje zhoršující se politickou situaci, kdy se zdá, že střetnutí Západu a Východu je nevyhnutelné a povede k Armagedonu. O to víc úzkosti prožívá jeho milující žena, nadšená stoupenkyně humanismu a lidského života. Postoj Ameriky k válce je nejistý, ale náhle, jakoby zázrakem, se v nejvyšších politických kruzích objevuje Julian Felsenburg, muž bez chyby, který dokáže utišit rozbroje a nastolit všeobecný mír a pokoj. Je to vítězství lidství a rozumu. Lidé vstoupili do nejvyšší, poslední fáze svého vývoje, a jejich pespektivy jsou nekonečné. Felsenburg je esencí všeho přirozeně lidského a je ideově propojen se všemi lidmi a s pravdou. Lidstvo pochopilo, že člověk je Bůh a Julián je jeho první ztělesnění. Jen zbytky katolíků odporují a někteří zfanatizovaní jedinci se neštítí atentátů a vražd. Protipól Juliana, Percy Franklin, katolický kněz, s obtížemi bojuje proti nádherné vizi nového člověka - Boha.

Robert Hugh Benson knihu napsal v prvním desetiletí 20. století. Můžeme obdivovat jeho fantazii s jakou předvídal vzhled světa o sto let později: autostrády a železniční koridory spojující města, vozy jedoucí rychlostí 240 km/hod, vedle nich pomalejší a ještě pomalejší až po cyklostezky, leteckou dopravu s rychlými okřídlenými vzducholoděmi, umožňující přesun civilistů i armád od jedné strany kontinentu na druhý během několika hodin, umělé světlo, výbušniny schopné zničit svět, rozvinutou eutanazii.

Těžiště příběhu však netkví v technické části pokroku. Bensonovi se jedná o osud lidstva, o osud křesťanství. Knihu napsal 42 let před Orwellovým románem 1984, 25 let před Huxleyho Koncem civilizace a 28 let před Čapkovou knihou Válka s mloky. A jeho novátorství si bezpochyby zaslouží pozornost i dnes.