Kniha vzpomínek, kterou Landovský napsal společně s Helenou Albertovou, je otevřenou a kritickou zpovědí. Landovský netají čtenářům nic o svém dětství - už tehdy prý byl rošťák, jak dosvědčují zápisy z deníčku, který mu od prvních školních dní vedla jeho babička. Vypráví o svých hereckých začátcích a následně o velkém úspěchu v pražském Činoherním klubu. Otevřeně hovoří o svém dobývání Vídně, o emigraci a návratu domů do Prahy. Kritický je při tom k řadě svých tehdejších i současných přátel.

Čtenářům se v této biografii s příznačným názvem Lanďák představuje nejen jako "kašpar", ale i jako autor divadelních her, jejichž ukázky jsou součástí knihy.