Ladislav Holý analyzuje v této knize specificky český diskurs o národní identitě a proměňující se, nicméně stále problematický, vztah mezi národem a státem v období postkomunistické transformace společnosti. Opírá se přitom o prameny literární i historické a využívá též poznatků etnografického terénního výzkumu. Zvláštní pozornost věnuje symbolickým reprezentacím toho, co to znamená být Čech. Zkoumá, jak se pojetí české identity promítala do diskusí doprovázejících pád komunismu a nástup nového společenského uspořádání.