Ochrana přímých zahraničních investic se stala fenoménem zejména přelomu tisíciletí. Je předmětem mnohých spekulací díky tomu, že jde o systém dominantně mezinárodního práva veřejného, přesto však garantující přímou ochranu soukromoprávním subjektům, které se domáhají svých práv vůči veřejnoprávním suverénům, tj. státům. Členské státy EU, jsou vázány především řadou dvoustranných smluv o podpoře a vzájemné ochraně investic, a to uzavřených buď mezi dvěma členskými zeměmi (tzv. intrakomunitární smlouvy) nebo mezi členskou a jinou než členskou zemí (tzv. extrakomunitární smlouvy). Zásadní změny přináší též Lisabonská smlouva, která svěřuje přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci Unie.
Problematiku přímých zahraničních investic v EU rozebírá tato kniha jak z pohledu mezinárodního práva, do něž ochrana investic díky svým pramenům právem náleží, tak z pohledu práva unijního, a i z pohledu řady soukromoprávních institutů, které se v systému ochrany investic nutně prosazují.

Publikace je určena především široké právní a hospodářské praxi všude tam, kde jde o přímé investice překračující hranice států. Své čtenáře si nalezne i ve sféře financí, bankovnictví, pojišťovnictví, ale i ve státním sektoru, pro který představuje riziko sporů vedených proti státu nezanedbatelný faktor. Ocení ji i akademická veřejnost, jakož i studenti fakult právnických, vysokých škol ekonomického a ekonomicko správního směru.