Krvavá čepel je román z dobrodružné série Skineři, kterou napsal Marcus Pelegrimas. Najdeme v ní upíry či kožoměnce, tentokrát však v mnohem akčnější podobě, než je u Pelegrima zvykem. Upíři, vlkodlaci a nadpřirozené bytosti obývají tento svět, jsou všude kolem nás. Lidé o nich nemají ani tušení, nevidí je. Strážcové, kteří je před nimi brání, jsou nazýváni Skineři.
Hlavním hrdinou románu je Cole Warnecki, designer počítačových her. Je na dovolené v divočině a ta se stane dramatičtější, než by si dokázal představit. Je napaden bestiemi, které ještě nikdy neviděl a tak tak si zachrání život. Postupně se dostává do světa Skinerů, kde zjišťuje informace o skrytém a nadpřirozeném světě a odporných bestiích, které tu číhají. Paige Strobelová, Skinerka, ho učí, jak si s nadpřirozenými monstry poradit. Ukazuje se, že Skineři jsou více než jen lovci, mají svou historii a zvláštní spojení s nadpřirozenem.
Marcus Pelegrimas je americký spisovatel, který žije a pracuje v Nebrasce, kde vystudoval univerzitu v oboru trestního soudnictví. Píše zejména žánry Hrůzy a fantasy.
Ukázky z knihy:
Vál chladný vítr. Dělníci se pachtili na rumišti za domem. V oranžových vestách vypadali jako armáda mravenců na čerstvě pobořeném mraveništi. Místa, kde se zchátralá stavba už rozpadala, byla obehnána žlutou páskou a deskami z průhledného plast. Necelých patnáct metrů od zadní části stavby se nacházela obrovská halda suti a nepořádku osvětlená výkonnými reflektory. Jak padala noc, země pod nohama dělníků byla stále chladnější a tvrdší. Mraky postupně zaplnily oblohu tak, že svit hvězd ani měsíce jimi nemohl proniknout. Dělníci byli rozptýleni po pozemku. Někteří stranou všech ostatních, téměř mimo dosah světel. Jeden byl na vrcholku haldy, v ruce držel úzkou kovovou tyč, druhou měl zabořenou hluboko v kapse špinavého kabátu. Dělník stál klidně, občas přenesl váhu z jedné nohy na druhou a dával pozor, aby z hromady hlíny, cihel a dřeva nespadl. Po chvíli vytáhl z kapsy vysílačku, přiložil ji k ústům a zeptal se: „Slyšel jsi to?“ Jeho spolupracovník, který stál poblíž rohu zchátralé budovy, zíral do teodolitu upevněného na trojnožce. Když si všiml, že mu na opasku zarachotila vysílačka, vzal ji a odpověděl: "Říkal jsi něco, Briane?“
„Jo,“ reagoval dělník na haldě.. „Ptal jsem se, jestli jsi něco slyšel.“
„Co jestli jsem slyšel?“
„Takové dunění.“
***
Když se otočil a vyrazil ke srubu, uslyšel, že Gerald vstal. Znělo to, jako kdyby měl potíže nebo snad nedokázal udržet rovnováhu, což by vysvětloval ten náhlý škrábavý zvuk Ozvalo se několik těžkých výdechů doprovázených pachem hlíny a čerstvě rozštípaného dřeva. I když mu bylo jasné, že starší muž odmítne jakoukoliv pomoc, stejně se k němu obrátil.
„Běž dovnitř!Dělej!“ zvolal Gerald dřív, než se k němu Cole přiblížil.
