Americký spisovatel Michael Connelly (1956) dnes patří k naprosté špičce v žánru krimi. Jeho Hieronymus (Harry) Bosch mu získal celosvětovou slávu a oblibu. Betonová blondýna je třetím dílem z volně navazující série, přičemž nejde o první vydání. Kniha z roku 1994 vychází podruhé, v novém překladu a s novým kabátkem ji právě vydává nakladatelství Domino. Betonová blondýna je nostalgický návrat ke kořenům a vůbec nezáleží na tom, jestli Harryho znáte jako své vlastní boty. Tenhle chlápek se neomrzí a ve vypravěčském mistrovství jeho autora budete neustále nacházet něco nového a překvapivého.
Proč je Michael Connelly tak úspěšný? V první řadě si vybral žánr, který mu sedí. Příběhy z takzvané americké drsné školy jsou nadčasové. Lumpové se nemění, zlo zůstává zlem a intriky intrikami. Connelly zpracoval témata, která byla aktuální v devadesátých letech, a která jsou paradoxně aktuální i v dnešní době. Nebo mi chcete tvrdit, že už neexistuje porno průmysl, prostituce mafie, ani drogoví dealeři? Copak neznáte nikoho, kdo by kvůli penězům nebo kariéře neváhal spáchat zločin? A také nesmíme zapomínat na minulost, která má (jak se říká) dlouhé stíny.
Co se týče výběru hlavního hrdiny, každý spisovatel, který není hlupák, musí Connellymu jeho Harryho závidět. Komu jinému se podařilo vytvořit plnokrevnou postavu z masa a kostí, kterou dokážete ve stejném okamžiku milovat i nenávidět? Harry je svéráz, a i když nepatří mezi vyložené sympaťáky a nejspíš ani mezi typické klaďase, je v něm něco, co si vás okamžitě získá. Je prototypem tuhého chlápka z americké drsné školy, ale zároveň dokáže být lidský. Přizná si pochyby, nezastírá, že se bojí, a i když vás bude neustále oslňovat svou dedukcí a tím, jak v tom umí chodit, občas šlápne vedle.
V Betonové blondýně se představí nejen jako bravurní vyšetřovatel, ale také jako policista obžalovaný z usmrcení údajného vraha. Bosch ani jeho kolegové nepochybují o tom, že dopadli úchylného sériového vraha Panenkáře, ale Panenkářova vdova je jiného názoru. Bosch čelí jedné z nejlepších právniček a vy se těšte na řadu napínavých a zároveň humorných scén ze soudní síně. Žalobkyně jde hlavnímu hrdinovi po krku, zastání nemá ani u vlastního obhájce, ale Bosch je svéráz a zdá se, že má všechny na háku.
Když zrovna není v soudní síni, věnuje se vyšetřování falších brutálních vražd. „Betonová blondýna“ vás překvapí nejen komplikovanými zápletkami, ale také stylem vyprávění. Americká drsná škola si potrpí na krátké a úsečné věty o několika slovech, ale Betonová blondýna je příjemně románová. Ne, není rozvleklá, to ani náhodou. Tohle je příběh, do kterého se můžete začíst a který vás bude prostě bavit. Connelly má coby bývalý krimi reportér smysl pro detail, je přesný a ví, jak si udržet váš zájem. Ví, jak to chodí u policie, v médiích i v politice, a rozhodně si nebude brát servítky.
Co se týče vražd a zločinů, není Michael Connelly žádný troškař. Se svými postavami nemá soucit a šrámy na těle i na duši si odnese dokonce i Harry. Pokud jste se s Harrym ještě nesetkali, vrhněte se do toho po hlavě. Užijete si parádní jízdu a najdete parťáka, se kterým strávíte mnoho a mnoho večerů. Jestli si totiž některá literární postava zaslouží váš respekt a plnou pozornost, potom je to právě Harry Bosch. Některé knihy upadnou v zapomnění, ale potom jsou takové, které přežijí desítky let a čtenáři se k nim s radostí vrací. Přesně to je případ i Betonové blondýny.
Autor: Veronika Černucká
