Americký spisovatel Todd Keisling vystudoval obor tvůrčí psaní na kentucké univerzitě. Nyní pracuje jako grafický designer a jeho tvorba byla mnohokrát oceněná prestižními cenami. A to jak příběhy v žánru hororu a napětí, tak i jeho knižní obálky. Todd Keisling má na svém kontě řadu úspěšných knih, věnuje se redaktorské práci a v televizi má několik vlastních pořadů. Nejnovější literární počin, horor Ďáblův potok vychází v nakladatelství Fobos. Podle recenzentů je Keisling špičkou ve svém oboru a něco na tom bude.
Ďáblův potok si totiž vychutnáte i tehdy, pokud nejste zrovna fanoušci hororů. Důvodů je několik. To nejdůležitější je, jakým stylem je kniha napsána. Tenhle příběh má švih, zběsilé tempo vyprávění a místy hodně černý a jízlivý humor. Příběh se odehrává v americkém městečku. Pokud se o něm baví jiní Američané, například ti, kteří mají potřebu vyjádřit se na sociálních sítích k tomu, co se tu před třiceti lety odehrálo, padají výrazy jako „maloměsto“ či „vidlákov“. Jiné horory se berou děsně vážně, ale Todd Keislong na to šel jinak.
Hlavní jsou tady lidé a jejich vztahy. Jejich slovní potyčky jsou vtipné a málokdo šetří peprnými komentáři vůči svému bližnímu. A naopak. Není zapotřebí mnoha slov, abychom pochopili, že Ďáblův potok je zároveň příběhem o dobru, o přátelství a o lásce. Kulisy tohoto amerického vidlákova jsem si doslova zamilovala a bavilo mě, jak autor dokáže shodit klišé typická pro žánr a vlastně všechno to, co u jiných dělá horor hororem. Přízraky mrtvých jsou místy komické, protože to nejsou monstra, ale pouze prokletá těla těch, které předtím ostatní znali.
Odvážím se tipnout, že Ďáblův potok bude zfilmovaný a vznikne z něj ten typ snímku, kdy se po shlédnutí bojíte dojít na záchod a raději rozsvítíte všechna světla. Příběh má nesporný filmový potenciál a šikovný režisér si vychutná všechny scény, kdy je někdo przněný, zabíjený anebo se naopak snaží zabít jiného. S mrtvolami se tu nešetří, stejně tak jako se scénami, u kterých se vám bude zvedat žaludek. Autor není nijak mnohomluvný. Má rád akci, břitké dialogy a neustále má na paměti to, že tenhle příběh musí frčet. Stačí mu několik málo slov nebo vět, aby navodil atmosféru a abyste pochopili, co si kdo o kom myslí.
Hlavní postavou je Jack. Mladý nadějný malíř, který je jedním z potomků otce Jacoba. Jacob Masters kdysi ovládal celé městečko. Svým ovečkám kázal o bohu, znásilňoval chlapce a dívky a s mladými ženami plodil další potomstvo. Děti měly být obětovány ve jménu boha, ale to mu překazila Jackova babička. Jacoba zavraždila a Jacka zachránila před jistou smrtí. Jack se po třiceti lety vrací do rodného městečka, aby vyřešil pozůstalost po babičce. Nachází tu své sestry a bratry, potomky otce Jacoba. Někteří z nich mají vlastní děti, někteří se příliš nevyvedli a někteří jsou velmi zvláštní.
Městečko je plné podivných existencí, které napomáhají navodit děsivou atmosféru. Záhy je jasné, že Jacob ovládá síly, díky kterým se může vrátit ze záhrobí a vraždit dál. Jackova babička měla svá tajemství, takže tu najdeme pár věcí typických pro detektivky nebo konspirační romány. Všechny postavy působí naprosto reálně, stejně tak jako prostředí, v němž se příběh odehrává. Tempo vyprávění je rychlé od začátku do konce a autorův styl psaní je velmi návykový. Pokud je mezi vámi někdo, kdo koketuje s myšlenkou napsat knihu, horor Ďáblův potok vám poslouží jako učebnice psaní. Takhle nějak se píšou příběhy, od kterých se jen tak neodtrhnete.
Autor: Veronika Černucká
