A to jsem si myslel, že o Osvětimi vím už (skoro) všechno! Chyba lávky – Jack Fairweather mne svou knihou Dobrovolník z tohoto omylu vyvedl a opět potvrdil známou pravdu, že historie největšího vyhlazovacího tábora má dodnes svá bílá místa, čekající na zmapování. „Skutečný příběh odbojáře, který se nechal uvěznit v Osvětimi“ – už samotný podtitul dává tušit, že půjde o četbu mimořádně napínavou a dramatickou a je tomu skutečně tak. Knihu jsem přečetl za dva dny, přičemž jejích 470 stran je důkazem, že jsem se od ní takřka neodtrhl...
Witold Pilecki – komu toto jméno něco říká? Nijak povědomě neznělo ani uším mladého amerického novináře, který (jak píše v předmluvě) se o neuvěřitelném příběhu statečného polského odbojáře dozvěděl víceméně náhodou v roce 2011, okamžitě jím však byl uchvácen a zatoužil zjistit si o něm víc. Pokud se někdo nechá dobrovolně odtransportovat do Osvětimi, musí to být buď šílenec, nebo naopak velký hrdina. Takto nějak Jack Fairweather uvažoval, když začátkem roku 2016 odletěl do Polska, aby si přímo na místě opatřil materiál pro knihu, kterou hodlal o tom podivném (či spíše podivuhodném) člověku napsat.
Poté, co se Němci po bleskové válce zmocnili Polska, okamžitě rozpoutali na obsazeném území brutální teror. Úplně potlačit polský odboj se jim však nepodařilo, takže se na světlo světa začínaly dostávat informace, které se okupanti snažili utajit. Jedna z nich hovořila o tom, že nedaleko Krakova se v Osvětimi nachází koncentrační tábor, v němž dochází k neslýchaným zvěrstvům, ovšem tyto zprávy nebylo možné nijak ověřit. Tak vznikl plán infiltrovat do Osvětimi spolehlivého člena polského hnutí odporu, který by měl dva úkoly – jednak zjistit, co se tam konkrétně děje a rovněž (pokud to bude možné) vytvořit ilegální táborovou organizaci. Tímto šokujícím úkolem byl pověřen devětatřicetiletý Witold Pilecki, který se 19. září 1940 nechal při jedné z četných německých razií ve Varšavě zatknout v „naději“, že bude poslán právě do Osvětimi. K tomu skutečně došlo a odvážný polský vlastenec tak mohl začít svou děsivou anabázi...
Americký autor přistupoval ke své knize s velikou badatelskou poctivostí, je evidentní, že se snažil dopátrat všech relevantních údajů a výsledek jeho několikaleté práce opravdu stojí za to. Čtenář je nejdříve ve stručnosti seznámen s Pileckého předválečným životem, s jeho bojovým nasazením v září 1939 a následnými protiněmeckými aktivitami po porážce Polska. A pak jsme s ním již v Osvětimi, kde však zatím nic nenasvědčuje tomu, že zde má brzy dojít k patrně nejhrůznějšímu zločinu v dějinách lidstva...
Kdy přesně dospěly špičky třetí říše k definitivnímu rozhodnutí vyhladit 11 miliónů evropských Židů, v tom se historici neshodují. Jisté je ovšem to, že patrně nejdůležitějším milníkem na této zločinné cestě byla konference ve Wannsee, na níž se Reinhard Heydrich, Adolf Eichmann, Heinrich Müller a další nacističtí pohlaváři dohodli na praktickém provedení „konečného řešení židovské otázky“. Mělo jít samozřejmě o přísně tajný podnik, aby budoucí oběti byly drženy v nevědomosti o svém osudu a spořádaně nastupovaly do vlaků, odvážejících je na smrt. Tato taktika se strůjcům holokaustu bohužel dařila – z knihy Dobrovolník mimo jiné vyplývá, že samotní osvětimští vězni neměli zpočátku sebemenší tušení, k čemu je nedaleko budován obří tábor Březinka a jen postupně si začínali uvědomovat krutou pravdu...
Dá se tedy říct, že Jack Fairwheater píše o „jiné“ Osvětimi, než jak ji známe v podání většiny ostatních autorů – a právě tím je dle mého názoru jeho kniha výjimečná. Všechno je teprve na začátku, nic zatím nenasvědčuje tomu, co má přijít. Životní podmínky jsou zde přesto už teď kruté, Witold Pilecki jen s vypětím všech tělesných i duševních sil dává dohromady vězně, kterým lze důvěřovat a vytváří z nich spiklenecké buňky. Po napadení Sovětského svazu přichází do Osvětimi ruští zajatci a v podzemí jednoho z bloků jsou usmrceni plynem. Brzy následují transporty Židů z celé okupované Evropy a náhle je účel Březinky jasný. Je tedy třeba jednat – pomocí důmyslných triků jsou z tábora vynášeny informace o masovém vraždění, doplněné o žádosti, aby byla krematoria a příjezdové komunikace bombardovány. Pohne to však světovým veřejným míněním a dojde k nějaké vojenské akci, která by zastavila či alespoň zpomalila nacistickou vyhlazovací mašinérii?
Kniha Dobrovolník je jedinečným dokumentem o síle lidského ducha v hrůzostrašných podmínkách teroru a absolutního bezpráví. Díky ní se Witold Pilecki, jehož jméno mělo být v poválečném Polsku zapomenuto, určitě dočká uznání a obdivu čtenářů na celém světě. Hrdina jeho formátu si to určitě zaslouží!
Autor: Jan Hofírek
