Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Esterčini otcové

archiv revue
Člověk si může stále dokola opakovat, že válečných příběhů bylo napsáno už poměrně dost a že snad nemůže přijít román s tématem, které by již nebylo dříve zpracováno. Ovšem, jsou romány, které naprosto mistrně rozkrývají příběhy, které se tváří jako mnohé jiné, a přesto jsou zcela jedinečné. To je případ i Esterčiných otců chorvatské spisovatelky Hany Radulić.

Autorka se zatoulá na okraj dosti choulostivého tématu Lebensbornu – pojem používaný pro domovy sloužící ke germanizaci slovanských dětí. Právě s nimi jsou spojeny únosy dětí, jež byly následně posílány na převýchovu do Říše. Ty šťastnější skončily u náhradních rodičů, kteří nemohli mít dítě vlastní. Tak je to i s malou Esterkou, nebo Šárkou, či Lottou, záleží, v jaké časově době se na příběh díváme. Zda v době, kdy se jí vlastní rodiče svým odvážným krokem rozhodli zachránit život, nebo v době, kdy je dívenka odtrhnuta i od své náhradní rodiny během jednoho z nejstrašnějších nacistických zločinů – masakru české obce Lidice dne 10. června roku 1942. Vyhlazení obce jako tříleté blonďaté dítko přežije a je spolu s dalšími dětmi poslána do sběrného dětského tábora. Určitě můžeme mluvit o ohromném štěstí, že se Esterka stala milovanou dcerou německého příslušníka SS, soudce mezinárodního soudu Wilhelma Langa a jeho ženy Hedwigy. O jejich lásce svědčí i fakt, že Esterka (už jako Lotte) nikdy ani ve skrytu duše nepocítila, že by byla osvojená. Žila v rodině oddané vůdci a německá propaganda ji zcela jistě ovlivnila ve smýšlení.

Mezi tím vším je líčen tragický osud Esterčiny rodiny, která se celá stává obětí nacistického běsnění. Nepředstavitelná muka Osvětimi přežije pouze její biologický otec Josef. Ten dal své umírající manželce slib, že po válce jejich dceru nalezne.

Hledání však vůbec nebylo jednoduché. Indicie vedoucí k mnohým uneseným dětem jsou často nenávratně zničeny a zdá se, že i v případě Esterky to bude podobné. Josef sice neztrácí naději, ale svůj zpustošený život chce i přese všechno utrpení a bolest znovu nastartovat. Opouští Evropu a buduje novou životní etapu v zemi zaslíbené – Izraeli. Josefovi, ač si tolikrát přál svůj život ukončit, stále na cestu svítila ta pomyslná jiskřička naděje, že svou dceru ještě jednou před svou smrtí spatří.

Jaké je však zděšení pro bývalou esesáckou rodinu, že jejich adoptivní dcerka je potomek špinavých Židů. Jaké překvapení je pro Ester zjištění, že právě tato skutečnost může být důvodem k naprostému dehonestování dříve tolik milované osoby. Smíření se se svým původem nebude nikterak lehké ani pro samotnou dívku, která se zrovna nachází na prahu dospělosti.

Kolikrát se již potvrdilo, že osud je nám do vínku předem dán a co člověk míní, pán Bůh mění. I zde se toto kouzelné jidiš přísloví potvrzuje, protože i přes mnohá příkoří je nakonec Ester navrácena mezi své kořeny.

Esterčini otcové je román, u kterého se neubráníte slzám. Kniha o utrpení, nespravedlnosti, ale také mateřské lásce, která překonává ty nejtěžší překážky. Silná kniha, která vás srazí na kolena…

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Instagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Čeká i s podpisem autorky Kateřiny Pokorné na 3 výherce!
Prémiový obsah
číst více
Gabriela Končitíková se studiu odkazu Baťa věnuje sedmnáct let, je autorkou několika knih na toto téma, věnuje se přednáškové a lektorské činnosti, působí jako ředitelka Nadace Tomáše Bati.