Zatímco osud skutečné Tituby není dochován, hrdinka románu Já Tituba, černá čarodějnice ze Salemu se potýká s nepředstavitelnými předsudky silně zakořeněnými v tehdejší puritánské, pro mne naprosto barbarské, společnosti. Podle bílých totiž nepatřili „negři“ mezi lidi. Byli jakýmisi nebytostmi. Neviditelní. Neviditelnější než neviditelní. S černochy se zacházelo hůř než se zvířaty, o které se starali.
Tituba je velmi silná dívka, která v brzkém věku přichází o oba rodiče, kteří třou bídu s nouzí na jedné z mnohých barbadoských plantáží, kde jsou každodenně podrobováni soužení, týrání a ponižování. Následně se jí ujímá bláznivá stařena, jež ji naučí poznávat byliny a další účinné přírodní látky umožňující trpícím a nemocným přecházet jejich největší muka. Stává se z ní „čarodějka“, která dochází do místních chýší, kde utěšuje nemocné a umírající.
Tituba je zcela samostatná, žije v ústraní od ostatních, není na nikom závislá. To se má změnit s příchodem muže, pro nějž vzplane její srdce nejen nepřekonatelnou vášní, ale hlavně nebezpečným tělesným chtíčem. Odchází za svou láskou a následuje ji dokonce i na daleký kontinent, na nějž jsou odsunuti svým novým bílým panem, zlověstným a krutým mravokárcem, fanatickým pastorem Parrisem.
„Přijdeš-li do země mrzáků, po zemi se plaz.“
– citace z knihy, str. 69 –
V americké vesnici nazývané Salem je Tituba nesmírně nešťastná. Jedinou oporu nalézá pouze ve svém milovaném muži a mladičké dcerce svého pána. Ti oba však Titubu zradí tím nejhorším možným způsobem.
Tituba je obviněna z čarodějnictví a spojení se Satanem. Je proto uvězněna ve vězeňské mučírně. Postupně k ní přibývají další místní ženy, často i ty z nejmajetnějších rodin. Inkvizice roztahuje své drápy a ve svém konání je nemilosrdná. Jen díky otevřené mysli se Titubě daří uniknout před šibenicí.
Její další osud je krapet šťastnější, dočká se i pěkných chvil, dokonce samotného osvobození z otroctví. Stane se svobodnou osobou, svobodnou ženou. Avšak, za jakou cenu a za jakých okolností? A hlavně, na jak dlouho?
Veškeré události, kterými si Tituba prochází, jsou nesmírně bolestné. Moje srdce plakalo a každý její krok jsem sledovala s napětím. Od knihy se nedalo odtrnout a přečetla jsem ji na jeden jediný zátah. Pokud patříte mezi milovníky klasiky typu Kaplického „Kladiva na čarodějnice“, pak je tento román napsán přímo pro vás. Čeká vás nesmírně silný čtenářský zážitek.
Autor: Denisa Šimíčková