Především je určena pro děti od 3 let. Má tedy jednoduchý příběh a celostránkové ilustrace. Kniha s nimi stojí i padá. Jednoduchá a přesná linka a barevnost z ní dělají krásnou vizuální záležitost pro dětské oči.
 

Text je dětsky přímočarý a nekomplikovaný. A vyvolává spoustu otázek, jež děti zcela jistě budou mít. Ale to je vlastně dobře, kniha tak získá další rozměr komunikačního prostředku mezi dítětem a dospělým. Dovedu si docela dobře představit, že příběh knihy může sloužit jako prvotní nástřel pro další práci s textem: kdo na vše říká Ano, a kdo Ne? - je to tak správně? - kdo se může ocitnout ve vězení? - co je to zlo? - může se zlý člověk polepšit? - jakou barvu má zlo, a jakou dobro? - je správné, když se obyčejný člověk snaží dopadnout zloděje? Knihu Jonáš a Nenáš lze třeba i v prostředí mateřské školy krásně zdramatizovat.
 

Jména obou hrdinů vycházejí z jejich nátury – Jonáš říká na vše Jo, Nenáš zase Ne. A tahle dvojakost, rozpolcenost, přivede oba hrdiny do nesnází, neboť se v tomto příběhu rozhodnou polapit zloděje, který uprchl z vězení. Barva a barevnost hrají v celém příběhu podstatnou roli.
 

V české produkci najdeme zcela nepochybně srovnatelné, ba i lepší knihy pro děti, jak textově, tak i výtvarně. Určitě je ale záslužné, že se máme možnost setkat s literaturou pro děti ze země tak vzdálené, jako je Norsko. Příběh zde vylíčený by se ale mohl odehrát kdekoli jinde, norské reálie tu nenajdeme. Nicméně, jako v každé správné dětské knize, jsou zde dva hrdinové, zcela obyčejní a ve své rozpolcenosti i malinko zmatení, kteří se rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat zlo, respektive vrátit to zlo spravedlnosti, které uprchlo. Je zde i zápletka se záměnou, a ta spolehlivě funguje naprosto vždy.




Autor: Milan Šťastný