Hlavní postavou příběhu Krysy z Ravensbrücku je, zdá se, všemi opuštěná a nevyrovnaná Miriam. Příčina je do oči bijící – manžel Axel se vyžívá v jejím psychickém týraní. V prosinci 1989, po pádu Berlínské zdi, se rozhodne svého muže opustit, což se samozřejmě neobejde bez následků. Sílu čerpá v péči o svého nemohoucího otce Henryka, který je upoután na lůžko. Dlouhou dobu Miriam nejde na rozum, proč stále opakuje jen to jediné jméno – Frieda. Vždyť již zesnulá maminka se jmenovala Emilie.
Jednoho dne objeví ve skříni po mamince zmuchlaný omšelý vězeňský mundúr. Po jeho bližším prozkoumání zjistí, že jsou v něm na různých místech zašity malé špalíčky papírků popsanými tužkou, všechny věnované jejímu otci. Nedá jí to a začíná pátrat po této záhadě. Odkud se mundúr vzal? A proč tatínek na svém zápěstí schovává pod hodinkami vytetované číslo? Ani ve snu by ji nenapadlo, že odhalení tohoto rodinného tajemství od základů změní kompletně její život.
Záhadu Miriam postupně odkrývá za příšerných muk, které ji při čtení vzkazů sužují. Dovídá se o životě svých rodičů, o životě, který vedli před válkou, před Hitlerem, i během „něj“. Oni sami se o této době nikdy před dcerou nezmiňovali. Proč? Byla pro ně tato minulost natolik bolestivá, že nebyli schopni se svěřit ani vlastní dceři? Chtěli na své kruté zážitky jednou provždy zapomenout? Otec sice trpěl celý život jistou netečností. Byl silně traumatizovaný. Avšak Miriam se nikdy nepídila po důvodu. Prostě takový byl a brala to jako jeho nesmazatelnou součást.
Samotné mi to otevřelo otázku: co všechno o svých milovaných rodičích nevíme a ani netušíme? Proč se „neučíme“ jako děti více ptát? Bojíme se odpovědí, nebo snad odmítnutí?
Tajemství, které Miriam odhalí, jí otevře srdce i rozum, zacelí rány a veškeré dosavadní problémy, které řešila, jí přijdou malicherné.
Kniha se zmiňuje o ženách držených v podmínkách německého nacistického koncentračního tábora Ravensbrück, kde se mnoho zdravých a mladých dívek stalo tzv. pokusnými králíky, krysami či morčaty. Byly použity pro nehorázná zvěrstva, v zájmu říše.
Autor: Denisa Šimíčková
