Nejde vlastně ani tak o cestopis, jako spíše o soubor autorčiných zkušeností a zážitků, které za více než desetileté pobývání v tomto regionu nasbírala. 
 

„Perská a íránská historie sahá ke kořenům samotné lidské civilizace, jedná se o křižovatku světů a kultur. Východu a Západu, Středomoří a dálné Asie, měst a nespoutaných kočovníků, hor i stepí, ale také civilizaci a barbarství, které semlelo celé říše.“

– citace z knihy, str. 12 –
 

Írán pro mne představuje jednu z těch zemí, které tepou islámskou kulturou, nelehkým břemenem historických, ale i novodobých událostí, ale hlavně dechberoucí architekturou. Komu by neučarovala pohádková perská scenérie? Vždyť tudy vedla i proslulá Hedvábná stezka.

Vzniku Islámské republiky Írán předchází dlouhá, a ne zrovna jednoduchá historie. Války, zejména ve jménu Alláha, nenávist vůči všemu západnímu, a dosud stále neklidné a dosti komplikované vztahy mezi muslimskými frakcemi sunnitů a ši'itů. Mnozí také poukazují na nepřívětivé zacházení se ženami.

Moc mě potěšilo tvrzení autorky o nevalné pověsti, která Írán předchází. Přeci jen se o něm dovídáme v médiích spíše v souvislosti s různými nepokoji, případně jinými negativními událostmi. Sama mám v Íránu dva kamarády, ženu a muže, oba pochází z rozdílných poměrů a sami se v mnohém neshodnou. Proto také vím, že dělat si úsudek na základě jednoho pohledu, není správné. 

Kniha je krásnou podívanou do samotného srdce této země. Text, jež vychází nejen z cestovatelského úzu, ale i akademických znalostí autorky, je doplněn množstvím překrásných fotografií. Už samotná obálka knihy si mě získala na první dobrou.

Kdo rád sní o dalekých krajinách, rozhodně nemusí nad pořízením knihy Mozaikou Íránu  váhat. Dokáže vaše cestovatelské tužby uspokojit alespoň takto zprostředkovaně, a kdo ví, třeba budete jednou o to lépe při plánování cesty do nitra islámského světa, připraveni. Doufám, že i mně bude jednou ctí dát si v jedné z kamenných ulic Teheránu pořádně přeslazený čaj... 

Autor: Denisa Šimíčková