Jako hlavního testera knihy Nedráždi bráchu bosou nohou jsem zvolila svého šestiletého syna, na kterém většinou po pár řádcích poznám, jestli je knížka nuda, jestli ji „přežije aspoň do půlky“ nebo jestli si ji budeme číst zítra znovu, protože je zkrátka božííí. Tahle byla božííí!
Kniha je vhodná nejen pro sourozence, ale pro celou rodinu, protože každý člen domácnosti se v ní zaručeně najde. Autorka Irena Hejdová s nadsázkou a ostrovtipem popisuje příběh dvou sourozenců, téměř sedmiletého Marka a čtyřletého „Mimoně“ (jak mu Marek s oblibou říká), kteří se jako většina bráchů neustále špičkují a perou. Mají ještě ségru, ale ta se podle slov staršího „nepočítá, protože je to mimino“. Při jedné takové rozepři spadnou oba kluci do záchodu, a právě tady startuje jejich oslizlé, smradlavé a bakteriemi prolezlé dobrodružství. Navíc, ségra za nimi několikrát spláchne, čímž jím značně zkomplikuje návrat domů.
Společně cestují zákoutími odpadních trubek a na své „mazlavé“ jízdě potkávají jejich více či méně nechutné obyvatele, jako jsou hrouda tuku, bakterie, obří myš nebo tasemnice, která mluví pozpátku.
Příběh nevtíravou formou poučuje, jak s takovou vymožeností, jako je záchodová mísa, vůbec zacházet. Co se do ní smí a nesmí házet? Co dělat a nedělat, abychom nezpůsobili celosvětovou odpadní katastrofu?
Kniha je vyprávěním staršího bráchy, který je celou akcí sice znechucený, ale nějak podvědomě cítí, že když tu není máma ani táta, je to on, kdo se musí postarat o mladšího bráchu a dostat ho z téhle záchodové šlamastiky ven. Ale kudy? Pračkou, dřezem nebo myčkou?
Ilustrace Zuzany Čupové perfektně vykreslují, jak by to na takové sourozenecké WC jízdě mohlo vypadat. A aby si čtenáři a posluchači nemysleli, že vylézt z potrubního bludiště je jednoduché, jsou pro ně v knize připraveny úkoly ke splnění. Nedráždi bráchu bosou nohou je vtipný, nadsázkou protkaný a interaktivní počin, který upoutá, rozesměje a zabaví nejen vaše ratolesti.
Autor: Markéta Bolfová