Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Svět podle Agnes

archiv revue
Agnes Pechová po třech letech od vydání Svět podle Agnes vlastním nákladem přišla s pokračováním. Svět podle Agnes s podtitulem Život s mnichem tentokrát vydala v nakladatelství Rosier.

Já jsem se s Agnes potkala poprvé, ale někteří ji mohou znát díky facebookové stránce Svět podle Agnes, kde se tato jejími slovy „éterická blondýna se slovníkem dlaždiče, co vychovávala sama předčasného puberťáka“, prezentuje. V úvodu této knihy popisuje, že už tak éterická není, ale slovník má stejný a v jejím životě se událo spoustu šlamastyk, vtipných situací a změn. Jak název napovídá, tak má za manžela mnicha a mistra bojových umění, k tomu vychovává puberťáka, malého chlapečka, a také několik zvířat. Navíc ji čeká stěhování mimo Prahu.

Agnes tak popisuje nejrůznější zážitky a útrapy, nejčastěji spojené právě s rodinným životem, výchovou i partnerským soužitím. Myslím, že nejedna žena se v jejích příhodách najde a bude ráda, že v tom není sama. A rozhodně se u toho pobaví. Já se smála hodně a musela pak často nějaké pasáže číst i manželovi. Oba nás zaujala například kapitola Slůvka, která pohladí obsahující výrazy jako: domrdátor, vifikundace nebo kunduše, kteá znějí sprostě i legračně zároveň. Bavila jsem se také u zážitků z logopedie a byla docela ráda, že jsem se jí jako malá vyhnula.

Na knihu jsou rozporuplné reakce spočívající především v tom, že je autorce vyčítáno, že je příliš vulgární. V tiráži je uvedeno, že je to v rámci zachování autenticity a že do značné míry stylistika kopíruje styl autorčina vyjadřování. To mi dává smysl a upřímně mi to vůbec nevadilo. Jasně, Agnes je svéráz, ale já jsem si na její styl zvykla a připadalo mi to tak opravdovější a plné emocí. Navíc jsem díky tomu měla pocit, že mi to Agnes říká jako kamarádce, jako někomu blízkému, před kým si nemusí dávat pozor na pusu.

„Mimino toho využívá a končí na gauči, kde ohovní ten 20 minut znovu čerstvě povlečenej gauč, mně se chce velmi plakat, nebo křičet, ale to nemůžu, protože vedle se medituje, žeo. Takže beru zmítající se dítě, který má urgentní potřebu si toto BE ponechat rozpatlaný po zadku co nejdýl a toužím mu zařvat do obličeje: „Počkejtydebilemášvšudesračky!“ Ale já ne, já mu jen něžně špitla: „Počkej miláčku, máš tady trošku hovínka…“ Tak tohle je ta pravá láska!“ (str. 85)

Uprostřed knihy se nachází fotografie z Instagramu Agnes, které vše skvěle doplňují. Nečekejte žádné stylizované snímky, ale záběry ze života s neméně vtipnými popisy. Tato příloha všemu dodává na pravdivosti. A top jsou také útržky z konverzací!

Svět podle Agnes Život s mnichem je skvělá oddychová kniha, která kdyby měla pokračování, vůbec bych se nezlobila.

Hodnocení: 87 %
Autor: Jana Langerová

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Svět podle Agnes

0.0 0
79 65
POSLEDNÍ KUSY
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –