Během druhé světové války nacisté vybudovali desítky koncentračních táborů. Některé byly pracovní a mnoho jejich vězňů se dočkalo osvobození. Pokud jste se ale dostali do vyhlazovacího tábora, byla stoprocentní jistota, že zemřete. Někteří z vězňů šli rovnou do plynu, někteří čekali několik dní a pouze hrstka vyvolených dostala šanci získat pracovní pozici, o kterou nikdo z Němců neměl zájem.
Polská Treblinka získala pověst nejefektivnější továrny na smrt a historici se shodují, že byla nejhorším ze všech vyhlazovacích táborů. Ten, kdo prošel bránou Treblinky, se nikdy nevrátil. Lidé tu umírali po stovkách a bez nadsázky lze říci, že země kolem Treblinky se topila v krvi. Přesto tu v srpnu roku 1943 došlo k něčemu nevídanému. V táboře proběhla vzpoura vězňů, přičemž mnohem zajímavější je fakt, že vzpoura byla úspěšná natolik, že z Treblinky uprchly desítky vězňů.
Celé povstání důkladně zmapoval polský historik Michal Wójcik. Populárně naučná kniha Treblinka s podtitulem Povstání v továrně na smrt z nakladatelství CPress je detailní a poutavou rekonstrukcí událostí před a po povstání. Protože je autor vědec a jeho Treblinka je odbornou prací, popíše vám, co povstání předcházelo. Samozřejmě, že se nešlo vyhnout hrůzám vyhlazovacího tábora, přesto se zaměřil především na lidské osudy lidí spjatých s Treblinkou.
Protože je Polák a osudy vězňů se ho bolestně dotýkají, podařilo se mu zůstat nad věcí. Objektivní byl natolik, až se přistihnete při tom, že mnozí z nacistických pohlavárů ve vás vzbuzují soucit. Typickým příkladem je velitel Treblinky Franz Stangl. Autor vám popíše jeho dětství šikanovaného a týraného chlapce a vás pak ani nepřekvapí, co se z něj po letech stalo. Jistěže s ním nebudete sympatizovat, ale pro některé jeho pozdější činy budete mít pochopení.
Jádrem knihy jsou osudy povstalců. Mužští čtenáři ocení detaily toho, jak se povstalci připravovali na vzpouru. Jak byli organizovaní, co měli v plánu a kde získávali zbraně a spojence. Ženské čtenářky bude spíše zajímat, co to bylo za lidi. Z jakého prostředí pocházeli a co měli za sebou. Paradoxně „Treblinka“ připomíná čtivý thriller a vy si budete muset připomínat, že tohle všechno se skutečně stalo a autor si to nevycucal z prstu jen proto, aby vás vyděsil.
Někteří z vězňů přežili, proto je kniha obohacená o vzpomínky pamětníků. Bývalí vězni si pamatují všechna zvěrstva a detaily o obětech, přičemž vůbec nezáleželo na tom, koho se to týkalo. V Treblince například zahynula sestra psychoanalytika Sigmunda Freuda, ale pro bývalé vězně byla stejně důležitá jako bezejmenný Rom. O hrůzách Treblinky nejvíc vypovídá fakt, že nikdo z přeživších vězňů se nechtěl o Treblince bavit. Všichni se shodli na tom, že jestli existuje peklo, pak nápadně připomíná právě Treblinku.
Michal Wójcik sledoval osudy dozorců i povstalců, takže se dozvíte, jak to s nimi dopadlo. Jak byli potrestaní, zda začali nové životy, nebo zda se nedokázali smířit s tím, co kdysi prožili. Upřímně řečeno, tyhle pasáže s vámi otřesou možná ještě víc než všechno, k čemu v Treblince došlo. Zatímco dozorci by nikdy nic nezměnili, vězni se shodují na tom, že zemřít v Treblince by bylo možná lepší, než na Treblinku celý život vzpomínat.
Autor: Veronika Černucká
