Je to tím, že autor si záměrně vybírá témata, o kterých nechceme slyšet. Odsouváme je, vytěsňujeme je, tváříme se, že neexistují. Jsou nám nepříjemná tím, že se neslučují s prototypem dnešního úspěšného života, který nám předhazují média.
Po první povídce o postupující demenci a osamělém životě v domově důchodců na mě padl splín. Ten se vyhrotil až do krajnosti druhou povídkou, které vévodí skutečně detailní popis průjmového onemocnění návštěvníka exotického ostrova. Ale i to – ať chceme, nebo ne – k životním situacím patří. Začátek knihy je na rozjezd zkrátka silné kafe, ale když ho překonáte, dočtete zbytek jedním dechem. Proto bych nejspíše přemýšlela nad jiným pořadím povídek, byla by totiž škoda to vzdát a nedočíst do konce. Například poslední povídka Z první ruky se mi velmi líbí svou rafinovaností a také tím, že se zabývá střetem dvou odlišných kultur.
Ve většině příběhů se Eugenides věnuje americkým reáliím a americkému způsobu života vůbec. Všechny postavy mají jednu společnou věc: jsou „lůzři“, pouze každý jiným způsobem. Mají dluhy, jsou nevěrní, rozpadá se jim vztah nebo nenaplnili své sny… Odrážejí tak společenské problémy současné doby. Povídky jsou z různých let a vyprávějí je různí lidé. Tady bych ráda vyzdvihla, jak přesvědčivě se autor dokáže vžít do role i mysli aktéra povídky jakéhokoliv věku a pohlaví, jako by se celý převlékl do jiného kostýmu.
Jedna z věcí, která se mi velmi líbila, je Eugenidesův stručný jazyk. Vyprávění se posouvá rychle dopředu a nezdržuje ho zbytečný balast. Autor uplatňuje znalosti mnoha oborů, ke kterým musel nepochybně nastudovat spousty informací. Před čím také smekám, je skvělý překlad Martiny Neradové se smyslem pro přesná pojmenování a také práce redaktorů. Zaměřili se totiž i na takové detaily jako je rozdíl mezi generacemi v SMS komunikaci, kde profesor píše s diakritikou, zatímco studentka mu odpovídá bez ní.
Hodnocení
Závěr tedy zní: Jeffrey Eugenides se nesnaží být sexy a ani se nepouští do komplikovaných vyprávění, je prostě pravdivý. A to může být pro někoho těžké skousnout. Jeho sbírku si ale rozhodně přečtěte, už kvůli většímu kulturnímu přehledu i poznání, co všechno si pro nás může život připravit.
Autor: Iva Kulihová
