Zuzanka se narodí do milující rodiny úspěšného židovského podnikatele Liebeskinda, který vede v malebném městečku Holašovice cukrovar. Od malička je zahrnuta tím nejlepším, co si dítě může přát. Když se skamarádí s dvěma vesnickými chlapci, kteří ji odkryjí taje dětských radostí a dovádění, nic ke štěstí už jí vlastně nechybí. Prožívá nádherné dětství obklopené láskou. Mezi ní a chlapci je na počátku pouze čisté kamarádství. Přátelství Jana, Hanuše a Zuzany se s přibývajícími roky mění v něco víc. Objevují city, které se pomalu mění v náklonnost a pozvolna přecházejí v zamilovanost.
První velká životní rána pro Zuzanku přichází se smrtí milované maminky. S otcem, milou hospodyní, a hlavně obklopena svými nejlepšími kamarády, se však zdá, že i tuto velkou bolest společně překonají.
Jenže pak se ke slovu dostává Hitler se svou posedlostí a roztahovačnými plány. To nejtěžší Zuzanu teprve čeká. Sledujeme její kroky v koncentračním táboře a zhluboka si oddychneme, když se jí podaří přežít opravdové peklo na zemi. Zažívá zde totiž šílené a kruté experimentování na svém těle místních rádoby lékařů. Stává se proslulou „pokusnou krysou“.
Koho by napadlo, že to pravé inferno, soužení, muka a trápení čeká Zuzanu až po návratu domů? Koho by napadlo, že násilí na ní bude pácháno rukou muže, kterému věřila jako nikomu jinému?
Neuvěřitelná změť lidské povahy, neuvěřitelná bolest uvědomění, že vám srdci nejbližší je zároveň váš největší nepřítel.
Jaké podoby může mít láska? Ne nadarmo se říká: V lásce a válce je vše dovoleno. Ovšem kde je ta pomyslná hranice, která lásku určuje? Opravdu dokáže milovat ten, kdo současně působí tu největší bolest? To jsou otázky, které jsem si po přečtení knihy pokládala. Román Zuzanin dech je zprvu zahalen neodolatelnou vůní cukrových krystalků. Na konci příběhu z té sladké příchutě nezůstane zhola nic, vše se rozplyne a vám zbydou jen oči pro pláč s nezodpovězenou otázkou – Jak je tohle možné? Kniha pro mne byla rozhodně obrovským velikým čtenářským zážitkem.
