Sekera strážců vypráví slovanský příběh o boji se zlem

archiv revue
Knize Sekera strážců nechybí výborně promyšlené postavy, nádherné tajemné prostředí a strhující napínavý děj.
Otomar Dvořák je spisovatel, jehož životopis čítá pár desítek knih. Ve svém oboru už je tedy opravdickou legendou. Dnes se podíváme na jednu z těch novějších s názvem Sekera strážců.

V minulosti se tento autor živil i jako dělník nebo uklízeč, ale následně vystřídal řadu zajímavějších zaměstnání. Byl vedoucím kulturního domu, hercem, dramaturgem, scenáristou či novinářem. V současné době se živí jako spisovatel a publicista na volné noze. Na svém kontě má knihy o historických záhadách, fantasy i horory. Na toto dílo se připravoval dlouhou dobu, proto v sobě obsahuje náznaky celé jeho tvorby.
V Sekeře strážců se totiž podíváme do zajímavého fantasy světa, kterému nechybí ani příchuť takřka hororových okamžiků. Autor jednoznačně využil i zkušenosti ze své záhadologické tvorby, ale z části se podle mě nechal inspirovat i některými klenoty fantastických světů.

Hlavní hrdina Jan je synem strážce poklidného Údolí, které je odtržené od říše za tajemným lesem. Neví tak o spoustě událostí, příšer a bytostí, které se tam nalézají. Jednoho dne se ovšem vlastní neopatrností stane zásadní postavou, která musí zachránit svět. Bude muset putovat do Severních hor, kde sídlí netvor jménem Gidžich. Během této cesty zažije celou řadu nebezpečných situací, při kterých mu bude pomáhat moudrý skřítek Gnóm.

Už z tohoto popisu je jasné, že příběh bude trochu připomínat putování Froda Pytlíka na horu osudu. I v tomto případě se na začátku vyprávění setkáváme s mladým chlapcem, který o skutečném životě téměř nic neví. Najednou se ovšem dostane do situace, kdy musí předčasně dospět a vydat se na dlouhou dobrodružnou cestu.

Nutno podotknout, že hned na začátku mu zemře otec, což podle mě přijme téměř s ledovým klidem. Možná, že ho autor měl přece jen nechat o něco déle truchlit. Jinak je ovšem vývoj hlavní postavy opravdu zajímavý. Čtenář sleduje jeho postupnou proměnu v muže, který získává odvahu a nebojí se vyjít vstříc jakémukoliv nebezpečí.

Ostatně právě postavy, monstra a různé bytosti patří k těm hlavním kladům knihy. Autor jich na stránky tohoto díla vložil opravdu velké množství a nechal svou fantasii putovat naplno. Můžete se setkat se strašlivými draky, jezinkami a skřítky. Všichni jsou promyšleni do posledního detailu a doslova se vám zhmotňují ve vaší mysli. A jestli si je přesto nedokážete představit, určitě vám dopomůže celá řada pěkných ilustrací.

Dalším významným faktorem vytvářejícím tento smysluplný román je i úžasné prostředí. Pro Otomara Dvořáka je příroda a její okolí prakticky tím nejdůležitějším rysem jeho tvorby. Octnete se v tajemných lesích, mrazivých horách i klasické prosté vesnici. Stejně jako v případě postav si najde každý to své, protože se prostředí příběhu často proměňuje.

A nakonec samotný děj. Ten je po kratičkém úvodu velice akční, nepostrádá časté šarvátky, dramatické chvilky ani zamilované okamžiky. Ano, i láska sehraje opět svou roli, a to poměrně zásadní. Velká část příběhu je totiž věnována i Modroočce, která vyplňuje po celý čas Janovo srdce. Několikrát ovšem téměř sejde na scestí. Jedná se totiž o obyčejného kluka, který prostě má své touhy. I v tomto je román skvěle realistický, protože z Jana nedělá úplného superhrdinu, ale nechává ho dělat někdy až zásadní chyby.
Pro mě možná jediným nedostatkem knihy byl samotný závěr. Děj po celý čas krásně graduje a těšíte se na ten závěrečný souboj se zlem. Ale do konce už zbývá jen několik stránek a stále nejsou ty hlavní věci vyřešeny. A nakonec bum bum a je konec. Přijde mi jako lehce odbytý, až příliš uspěchaný a nepříliš rozvinutý. Předchozí události nasvědčovaly tomu, že se bude jednat o grandiózní finále, které se ovšem téměř nekoná.

Sekera strážců je rozhodně jedním z nejzajímavějších děl tohoto autora a mohla by se stát i tím zásadním. Až na již zmiňovaný závěr mu prakticky nic nechybí. Obsahuje výborně promyšlené postavy, nádherné tajemné prostředí a strhující napínavý děj. Z knihy je cítit slovanská příchuť a vlastně kombinuje prvky světové fantasy zasazené do nám bližšího světa. Pochvalu si určitě zaslouží i obálka, na které můžete vidět onu slavnou Sekeru strážců. Pro milovníky české fantasy by se mohlo jednat o velmi přitažlivou záležitost.

Autor: Lukáš Loužecký
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více