Vždycky jsem měla ráda pohádky. Coby autorka jsem se ale nechtěla pouštět do vysloveně dětské literatury, před jejíž tvorbou mám ohromný respekt. Obvykle cílím spíše na náctileté čtenáře, zejména dívky. Psát o všedních věcech z běžného života mě nebaví tolik jako vytváření vlastních fantasy světů, bytostí, názvů míst či jmen postav. Napadlo mě, že by mohlo být zajímavé zvolit si za hlavního hrdinu neviditelného mladíka. Ten byl mým základním kamenem. Skoro bych řekla, že vše ostatní se navršilo samo.
Představte Pekelný plášť čtenářům, aby věděli, o čem kniha je?
Kniha vypráví o touze po svobodě a odhodlání jít kvůli ní třeba i do pekla. Děj začíná ve Verantském království, jehož korunní princ Arim se nedopatřením stane neviditelným. Aby se svého prokletí zbavil, musí vyrazit na nebezpečnou cestu mezi čerty a prosit o pomoc samotného Lucifera. Vedle Arimova příběhu zároveň sledujeme osudy královny Aeronwen ze sousední země. Tato dívka se zrodila z kouzelné rakve, kterou vyrobil dvorní čaroděj pro stárnoucího krále. Aeronwen je magií donucena králi sloužit a být mu oddanou manželkou. S tímto údělem se však nehodlá smířit a s pomocí mluvícího ryzáka uprchne z paláce. Na útěku se seznámí právě s neviditelným Arimem a společně se vydávají na dobrodružství plné krvelačných banditů, hrozivých příšer i pirátských černokněžníků…
Jak dlouho vám trvala práce na této knize, musela jste hodně přepisovat? Rukopis jsem začala psát asi před čtyřmi lety. První verze potřebovala značné množství úprav, mnohá souvětí byla příliš popisná a dlouhá, proto jsem text několikrát upravovala, zjednodušovala a zkracovala. Mé věrné beta čtenářky mi naštěstí přispívaly cennými radami a tipy. Jsem jim vděčná také za nejrůznější drobné nápady, vtipné hlášky nebo výrazy. Pekelnému plášti jsem věnovala mnoho času a energie, a i když to nebylo vždy jednoduché, bavilo mě to a naplňovalo radostí.
A jak vlastně tvoříte, máte dopředu promyšlený děj?
Děj nikdy dopředu nepromýšlím a nepřipravuji si osnovy. Průběžně si jen zapisuji zajímavé názvy, jména, situace, které mě napadnou třeba při poslechu hudby a nechci na ně zapomenout. Na počátku mám pouze mlhavou představu o tom, do jakých žánrů hodlám zasáhnout, v jakém světě by se měl příběh odehrávat, jaké postavy by v něm měly účinkovat a jaké mezi nimi budou vztahy. S tímhle materiálem vyrážím na pomyslnou cestu, postupně nabírám další stopaře a projíždím zatím neprobádaná území, ale nemám s sebou žádnou mapu ani navigaci a sama netuším, kde skončím. Snad mi také připadá, že striktním plánováním veškerých událostí a důsledným dodržováním pravidel bych se o skutečnou zábavu ochudila. Těší mě sledovat, co si na mě postavy vymyslí, která si nejvíc získá mé srdce, jakými projde změnami.
Jak to máte s hlavními hrdiny? Prožíváte jejich osudy?
Nemělo by pro mě smysl o nich psát, kdybych s nimi všechno neprožívala a kdyby mi na nich nezáleželo. Nepíšu proto, abych nadchla čtenáře, ale protože potřebuji nějakým způsobem ventilovat své pocity a dělat to, co mě nabíjí energií. Baví mě prožívat každé dobrodružství se svými postavami, vést jejich kroky a měnit jejich názory tak, jak to zprvu ani sama nečekám. Každý bezprostřední nápad, který se náhle vyloupne ze tmy, mě příjemně překvapí. To je na tom to nejhezčí. Do každé postavy vkládám něco ze sebe, ale zdá se mi, že všechny žijí vlastním životem. Když pak dospěji k poslední stránce, loučí se mi s nimi těžko.
Jaké věkové kategorii je kniha určena? Nejsem příznivcem škatulkování. Sama stojím na prahu třicítky a stále vyhledávám knížky pro děti a mládež, světy plné kouzel a zázraků, jež se mi nikdy neomrzí. Pekelný plášť považuji za knihu vhodnou pro mládež (zejména dívky) asi tak od dvanácti let výš. Všimla jsem si však, že některá knihkupectví jej řadí mezi tituly pro školáky od devíti let, jinde ho zase označují za young adult román. Věřím, že můj román může být příjemnou četbou pro každého, kdo má rád pohádky, fantasy, romantické příběhy a dobrodružství. Věk až tak nerozhoduje.
Knihu doplňují krásné ilustrace. Kdo je jejich autorem a jak fungovala vaše spolupráce?
Autorem je Ondřej Hrdina, jehož tvorbu jsem sledovala dlouho předtím, než jsem se dozvěděla, že má můj rukopis šanci na vydání. Skutečnost, že právě on ilustroval mou knihu, je pro mě splněným snem. Ze všech sil se snažil vyhovět mým rozmarným představám do nejdrobnějších detailů. Na základě mých poznámek a neskromných požadavků vdechl knižním postavám život a mně novou inspiraci – při pohledu na první návrh obálky jsem si uvědomila, že se s postavami Pekelného pláště ještě nedokážu rozloučit a že možná navzdory svému předsevzetí zkusím napsat pokračování. Pokud tedy druhý díl vznikne, bude to jen díky panu Hrdinovi a jeho krásným ilustracím.
Text: Kateřina Žídková
Ilustrace: Ondřej Hrdina
