Nějaký čas pak žila a pracovala v New Yorku, ale nakonec se vrátila zpátky domů a neměla ani tolik odvahy, aby sestře řekla, proč vlastně. Rosie si myslí, že už bude všechno v pořádku a budou žít jako normální rodina, ale Laura skrývá ještě jednu temnou životní kapitolu, o které jim nic neřekla. Vždycky byla ta problémová. Vždycky se pouštěla do prohraných bitev, vybírala si špatné chlapy a měla pocit, že si nezaslouží, aby ji někdo miloval. Možná to chtěla tak trochu všem i dokázat. Ukázat na sebe prstem, že je s ní něco špatně. Ale teď se nevrátila ze schůzky naslepo, kterou si domluvila přes internet s nějakým novým mužem a Rosie chytá panika. Je skoro ráno a Laura ještě pořád není doma. Rosie svou mladší sestru vždycky chránila, takže i teď organizuje pátrací akci a jde Lauru hledat. Pomáhá ji i jejich společný kamarád z dětství a čím déle po ní pátrají, tím víc tajemství vyplouvá na povrch. Některé ji vyloženě berou dech a některým nechce ani věřit. Zná vůbec svou sestru? V jednom okamžiku začíná uvažovat, jestli by se neměla začít bát své sestry víc než toho člověka, s kterým odešla na rande a zmizela. Rosie má strach o svou sestru a z toho, co se jí mohlo stát, co jí mohl ten člověk udělat. Ale stejně tak moc se bojí, aby něco strašného neudělala Laura jemu.
Lidé jsou tak komplikované bytosti. I když vědí, že dělají něco špatně, často s tím sami ani nemůžou nic dělat. Nemůžeme se změnit jen proto, že si to přejeme. A ani Laura se nemohla změnit, i když si moc přála být normální, být členem té normální rodiny a normálně žít. To by si musela přiznat, že ji ostatní mají rádi. Musela by sama sebe přijmout, jaká je a to je běh na dlouhou trať podobně, jako když se člověk odnaučuje pít. Stín včerejší noci je o traumatech z minulosti a o následcích, které na citlivých duších zanechá dětství v rozhádané rodině. Je o touze po lásce, po přijetí, o loajalitě a o dlouho skrývaných rodinných tajemstvích.
-ice-
