pocit, jako by vyhrál v loterii. Dům dá do pořádku, provede pár nutných oprav a obratem ruky ho prodá. Taková příležitost se nesmí promarnit. V Rookwardu ale není telefonní signál, takže kdo tam je, ten je vlastně doslova odříznutý od světa a v případě, kdyby potřeboval pomoc, tak i docela nahraný. Ale cesta domů trvá tři hodiny, což je důvod, proč se Guy rozhodne, že v domě několik dní zůstane a bude pracovat. Jenomže nic se neděje jen tak náhodou a existuje důvod, proč se za tolik let v Rookwardu nikdo neuhnízdil. Dům vlastně není tak úplně prázdný, dalo by se říct. Bydlí v něm totiž šílený duch přítelkyně Guyova předka a ten nemá v plánu cokoliv měnit a nenechá si nic líbit. Amy byla už za života vyšinutá, posedlá žárlivostí a touhou všechno ovládat svou chorou myslí. Způsobila příšernou tragédii, v domě zůstala navždy a je rozhodnutá nechat si tam i Guye, ať se mu to líbí nebo ne. Od šedesátých let se toho sice hodně změnilo, ale nenávist sílí čím dál víc.
Strašení v Rookwardu je sedmý díl série o strašidelných domech a můžu říct, že se povedl. Amy je ale snad nejhorší bytost, kterou kdy Darcy Coates vymyslela. Proti ní jsou všichni zlí duchové z předchozích dílů naprostí žabaři. Knihu doporučuji, jediné, co by se dalo vytknout je poněkud kostrbatý překlad.
-ice-
