Zajímalo mě, jak Míša pokračuje dál, v knížce jsou i příběhy cizích lidí, ale ty jsem ani nečetla - proto jsem si knížku nepořizovala :)
Sama jsem už přes měsíc neměla ani kapku alkoholu, kam se hrabe suchej únor :) ale něco jinýho je, když jste abstinující alkoholik a budete takto žít do konce života. Nejvíc se mi ale líbilo zhodnocení vztahů, sice je to psáno kvůli alkoholismu, ale myslím, že si z toho můžeme vzít příklad i my ostatní...

Jelikož první Zápisník mě velice zaujala líčením Míšina pádu do závislosti, po pokračování jsem ráda sáhla, o to víc se zjištěním, že v něm budou i příběhy dalších lidí co si závislostí na alkoholu prošli. Kniha se opět čte sama, nenudí. Míša rozvíjí své úvahy, s odstupem reflektuje některé své prožitky. Za mne první kniha se mi líbila více.