Více než vlivy a okolnosti, které Hitlera formovaly, a které byly zpracovány již mnohými dřívějšími publikacemi, se soustředí na vlastní adaptaci Hitlerových názorů a ideálů. Co pro mne nicméně představuje zásadní problém, je že jde o autorovo vnímání Hitlerových kroků. V zásadě se jedná o zcela subjektivní dojmy, jež autor interpretuje čtenáři. Jestli je však jejich výklad pravdivý, jestli to či ono Hitlera opravdu vedlo k jistým úkonům tak, jak autor předpokládá, se můžeme jen dohadovat. Netvrdím, že by překrucoval fakta, netvrdím, že jsou jeho úvahy scestné, či že by se to či ono nemohlo udát, ale objektivně nám předkládá něco, k čemu autor nemá věrohodné důkazy. Jde čistě o jeho hypotézy.
Autor tvrdí, že vychází z dosud neznámých, dříve neodhalených pramenů, jež více méně překrucují to, co bylo o Hitlerovi kdy napsáno a řečeno. Co je tedy pravda? Máme tomu, co bylo dodnes o této osobě napsáno zapudit? Je snad dosavadní vnímání Hitlerových myšlenek a zvrácené nacistické ideologie fabulací?
Nepřijde mi převratné tvrzení, že se Hitler obával nejen bolševismu, ale taktéž kapitalistického světa, nebo že obdivoval rozpínavost dřívějšího Britského impéria a hledal v něm inspiraci pro rozšíření životního prostoru pro Německo. To vše již dříve zaznělo. Pověstné jsou i Hitlerovy postoje k rasám. To, že nepodporoval míšení tzv. panské rasy s (pro něj) podřadnými rasami, je všeobecně známo. Že chtěl z budoucí nacistické Třetí říše vypudit vše, co nebylo čistě árijské, také víme.
Stál za nacistickou politikou obyčejný strach z neúspěchu, nebo nenávist, kterou jasně dokazoval svými nehoráznými činy? Pokud můžu říci svůj názor, bylo to obojí dohromady. Jedno do druhého přeci krásně zapadá.
Hitler je, ať chceme či nechceme, jednou z nejfascinujících osobností moderních dějin. Ne pro své přesvědčení, ale pro zápal a techniky, jakými se mu podařilo strhnout davy lidí, jež ho podporovaly i v těch nejnechutnějších činech, jež nemají obdoby.
Nechci říci, že jsem si z knihy nic neodnesla, naopak. Bylo zajímavé sledovat autorovy myšlenkové pochody. Navíc přijít na trh s takovým dílem, chce ohromný kus odvahy. Přeci jen se dá předpokládat, že bude kniha pod odborným i laickým drobnohledem. Nejsem žádný znalec historie, jsem pouhý čtenář tohoto typu literatury, který toho má nejspíš načteno již poměrně dost, a proto z této publikace nejsem až tak u vytržení. Pro ty, co se tématem teprve prokousávají, však může zrovna tato publikace představovat velice zajímavý zdroj informací, zejména co se originálního úhlu pohledu týče.
Tato osmisetstránková kniha je v závěru doplněna o bohatý rejstřík a nadupaný poznámkový aparát, jež obsahuje seznam použité literatury.
Autor: Denisa Šimíčková
