Na knize mě zaujalo hned několik věcí. V prvé řadě jsem byla zvědavá na informace o genetickém inženýrství, lákalo mě číst o úspěšné ženě a také pro mě bylo jistotou jméno Waltera Isaacsona. Jeho knihu Leonardo da Vinci jsem poslouchala jako audioknihu a pamatovala jsem si, že šlo o obsáhlé dílo přímo nabité zajímavými informacemi.
Ostatně obsáhlosti jsem se při prvním pohledu na knihu docela lekla i v tomto případě. Měla jsem obavy, aby čtení nebylo příliš náročné a zdlouhavé, ale ty se naštěstí rozplynuly hned po několika stránkách. Ačkoliv je kniha populárně-naučná a je plná odborných termínů, čte se skoro jako detektivka. Autor čtenářům totiž nabízí skvělý pohled do zákulisí vědecké práce a někdy je to až napínavé.
České vydání knihy začíná předmluvou Martina Jínka patřícího do týmu Jennifer Doudnaové a následuje předmluva Waltera Isaacsona. První část se zaměřuje na počátek života Jennifer Doudnaové, popisuje v krátkosti její dětství, vlivy a studium. Další části se zabývají metodou CRISPR, editováním genů a také využitím CRISPRu a s tím spojenými morálními dilematy. V osmé části s názvem Zprávy z fronty se do příběhu zapojuje sám Walter Isaacson a zkouší si práci v laboratoři a také navštěvuje uváděné vědce. Závěrečná část je nejaktuálnější a popisuje situaci spojenou s koronavirem. V závěru se nachází epilog, poděkování, poznámky, fotokredit, jmenný rejstřík a informace o autorovi.
V tomto ohledu souhlasím s názory jiných čtenářů, že zde chybí věcný rejstřík a také nějaké shrnující informace o Jenifer Doudnaové. Dozvíte se o ní hodně, přečtete si několik stránek o tom, jak soupeřila s ostatními vědci, jak dělala konference a hovořila na nich, ale sami si musíte zjistit, kdy se narodila a podobně. Nějaká časová osa by opravdu nebyla na škodu.
Prolomený kód života mě velmi bavil, pobavila mě pasáž o názvu CRISPR, což by podle manželky jednoho vědce byl dobrý název pro psa. Líbilo se mi, jak se mnohé nápady rodily na konferencích a fascinovalo mě, jak to ve vědeckých kruzích chodí. Bylo pro mě až nepředstavitelné, jak funguje vydávání ve vědeckých časopisech a moc mě toto čtení o soupeření bavilo. Velmi mě zaujala část knihy o možném využít CRISPRU, o biohackingu a etice, která byla opravdu k zamyšlení.
„Doudnaová je přesvědčená, že to dobré, co nám může CRISPR přinést, nakonec převáží všechna rizka. „Věda se nevyvíjí pozpátku a nemůžeme se odnaučit něco, co už známe, takže musíme najít rozumnou cestu vpřed,“ říká a připomíná tím název závěrečné zprávy konference v Napa Valley, kterou v roce 2015 napsala. „Nic takového jsme ještě nezažili. Máme teď možnost ovládat svou genetickou budoucnost, což je úžasné a zároveň děsivé. Proto musíme postupovat obezřetně a s úctou k moci, kterou jsme získali.““ (str. 360)
Jennifer Doudnaová si mě při čtení brzy získala, líbila se mi její povaha i přístup. A samozřejmě jsem si uvědomovala, že to není celé jen o ní, že jde o práci spousty lidí, nejen z jejího okolí. Na spoustu věcí přišli konkurenti a posunuli výzkum zase o kus dál. To vše se Walter Isaacson snažil ukázat a bylo to moc zajímavé čtení. Přiznávám, že když jsem četla pasáž o tom, jak se Jennifer Doudnaová dozvěděla o Nobelově ceně, byla jsem až dojatá. Tak moc mě kniha vtáhla a dostala a věřím, že vás chytne také!
Walter Isaacson se narodil 20. května 1952 v New Orleans. Americký novinář a spisovatel byl v minulosti ředitelem CNN a editorem časopisu Time. Svou novinářskou kariéru začal v londýnských Sunday Times, v roce 1978 začal pracovat pro časopis Time jako politický dopisovatel. Žije ve Washingtonu, D. C., kde je generálním ředitelem amerického nezávislého think - tanku Aspenu Institute, který se dlouhodobě věnuje podpoře politiky založené na hodnotách, myšlenkách a ideálech dobré společnosti, jež propaguje prostřednictvím seminářů a konferencí.
Hodnocení: 88 %
Autor: Jana Langerová
